Manažeři společnosti Pošumavská odpadová se brání, že nastavení cen je svobodné obchodní rozhodnutí. Ceny za svoz odpadu v jednotlivých obcích zveřejnila nevládní organizace Kverulant.
„Z jakého důvodu město Kašperské Hory platí Pošumavské odpadové méně než třeba Sušice, která je skládce blíž? Kašperské Hory platí za svoz tuny směsného komunálního odpadu 1665 korun, přitom jsou od skládky vzdálené padesát kilometrů. Zatímco Sušice jen třicet kilometrů a platí 1978 korun za tunu,“ uvedl ředitel organizace Kverulant Vojtěch Razima.
Ceny za svozobec, vzdálenost od skládky, cena
Pozn.: ceny v Kč/tuna bez DPH |
Jednatel Pošumavské odpadové Michael Skrbek vysvětlil, že Kašperské Hory vypsaly poptávkové řízení na svoz komunálního odpadu na dobu tři roky. Pošumavská odpadová se přihlásila a nabídla takovou cenu, aby uspěla.
Odmítl, že by se jednalo o dumpingovou cenu, která by byla nižší než náklady za provedené práce v kontextu celé zakázky. Firma vlastněná obcemi vzala podle Skrbka práci nadnárodní společnosti, která v obcích v Pošumaví nasazovala během posledních dvaceti let příliš vysoké ceny.
V Kašperských Horách se obecní firma ve výběrovém řízení střetla se společností Rumpold, která před vznikem Pošumavské odpadové v roce 2015 obsluhovala většinu klatovského okresu. Nyní už přes šedesát procent okresu obsluhuje právě obecní společnost.
„Nad cenou, kterou Pošumavská odpadová nasadila, se ve firmě podivujeme, protože v regionu jsou obvyklé ceny určitě vyšší,“ sdělil jednatel firmy Rumpold Petr Bohuslav. Kvůli tendru mohl Rumpold podat stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ale nakonec to vzdal.
„Žádost stojí sto tisíc korun, k tomu se musí připočítat právníci, je to nákladné,“ uvedl Bohuslav. „Starostové obcí, které mají služby dražší než Kašperské Hory, by si ale měli klást otázku, proč tomu tak je,“ doplnil jednatel Petr Bohuslav.
Starosta Sušice Petr Mottl uvedl, že se cenou v Kašperských Horách starostové zabývali, ale nakonec se shodli, že je to strategické manažerské rozhodnutí.
„Protože čím víc bude mít Pošumavská odpadová obcí, tím nižší budou náklady a tím budou i nižší ceny pro ostatní obce,“ popsal. Mottl dodal, že když odpady svážel ve městě Rumpold, Sušice platila kolem 2300 korun za tunu, nyní platí 1978 korun.
Někteří starostové na Klatovsku mají podezření, že Kverulant pracuje pro odpadové nadnárodní firmy, zjišťuje pro ně ceny za svoz odpadu v jednotlivých obcích a usnadňuje jim tak konkurenční boj.
Razima to ovšem razantně odmítl a nabídl jiné vysvětlení: „Ve chvíli, kdy stát nebo města a obce něco organizují nebo zakládají firmy, bývá to často problém, protože dochází k plýtvání peněz daňových poplatníků.“
Podle Razimy se nabízí otázka, jestli časem nevznikne monopol a jestli svoz odpadů na Klatovsku nebude dražší než s pomocí soukromých firem.
Petr Bohuslav z Rumpoldu upozornil, že nyní zde působí vedle jeho firmy ještě další. „Když se Pošumavská rozroste a vznikne monopol, bude to pro obce nevýhodné. My se ale z regionu nehodláme stáhnout a chceme dále obcím nabízet svoje služby,“ dodal Bohuslav.
Václav Liška z odboru životního prostředí Plzeňského kraje uvedl, že podobné je to na Tachovsku, kde svazek obcí založil černošínskou firmu Ekodepon. Podle něj se nedá říci, jestli je lepší obecní, nebo soukromá firma. „Obce si to musí vyhodnotit,“ prohlásil.
