Dobrovolníci Tomáš Procházka (vpravo) a Jiří Sieger vyrazili na pomoc lidem,

Dobrovolníci Tomáš Procházka (vpravo) a Jiří Sieger vyrazili na pomoc lidem, které postihly záplavy. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Místo dovolené dřina. Dobrovolníci vyrazili na pomoc zaplaveným obcím

  • 0
Pomáhat lidem, které postihla povodeň, jedou Tomáš Procházka a Jiří Sieger. V pondělí vyrazili z hlavního nádraží v Plzni do Litoměřic a počítají s tím, že je čeká velká dřina. K dobrovolníkům, kteří vyrazili zaplaveným obcím na pomoc, patří i Milan Rusek ze Zbirohu na Rokycansku. Sám povodně zažil už dvakrát.

"Když se člověk dívá, co se kolem děje, tak mu to není jedno. Protože nejsem bohatý a nemůžu si dovolit poslat peníze, ale chci pomoci. Kontaktoval jsem proto společnost ADRA, která pomoc organizuje, abych věděl, kam jet," vysvětloval dvaačtyřicetiletý Tomáš Procházka.

Přiznal, že ještě nikdy na likvidaci povodňových škod nepracoval. "Ale vím, že to není nic jednoduchého a myslím, že je to docela velká dřina. Asi je nutné počítat s tím, že to bude otročina," uvažoval.

Odpoledne začal balit a připravovat se na přesun. "Už v úterý bychom měli začít pracovat."

A jak dlouho plánuje na své výpravě zůstat? Tomáš Procházka počítá se tím, že to nebude akce na jeden den. Připomíná, že v roce 2002 se následky velké vody likvidovaly někde i čtvrt roku.

"Pokud se dostanete k nějakému člověku, se kterým škrábete zdi a vyklízíte nepořádek, tak je to na dlouho. Počítám s tím, že si vyberu dovolenou," uvedl.

K dobrovolníkům, kteří vyrážejí na pomoc, patří i Milan Rusek ze Zbirohu na Rokycansku. Ten říká, že povodně zažil na vlastní kůži. Poprvé to bylo na Moravě v roce 1997 a podruhé v roce 2002 v Praze.

"Je to pro mnohé obrovský šok, zásah do života, se kterým vůbec nepočítali. Je mi těch lidí moc líto a nevím, co jiného bych pro ně udělal. To, co já, může udělat každý. Přinejmenším ti lidé uvidí, že v tom nejsou sami," tvrdí osmatřicetiletý Rusek.

Po letech se mu stále vybavuje, jak se marně snažil bránit vodě, aby se dostala do domu na Moravě v Šumperku. "Byl zaplavený sklep a voda pak sahala až po první patro. Když se tomu chcete zpočátku bránit, ucpete všechny díry a pak se vám voda dostane dovnitř kanalizací. To je lepší pustit do domu vodu z venku," popisuje své zkušenosti.

Pomocnou ruku si navzájem nabízejí i obce

Nyní už žije ve městě, kde voda nedělá žádnou velkou škodu, ale chce být solidární vůči lidem, které záplavy postihly. "Vím, že potom se hodí každá ruka. Takže jsem si říkal, že bychom měli pomoci někomu, kdo to potřebuje," konstatoval.

V úterý proto s kamarádem zamíří do obce Počáply u Terezína. "Pozvala nás tam Armáda spásy. A pokud bude někdo ochoten, může se přidat."

Milan Rusek počítal s tím, že budou na místě dělat v podstatě cokoliv, co bude potřeba. A jak dlouho? "To se uvidí asi až na místě," prohlásil.

Podporu nabízejí i obce. Jednou z nich je například Heřmanova Huť na Plzeňsku. Starosta Radek Lukáč řekl, že obec je připravena poskytnout až 20 tisíc korun. "Vím, že to není žádná obrovská částka, ale může trochu pomoci," uvedl starosta pár hodin potom, co nabídku zveřejnil na internetových stránkách Starostů a nezávislých.

Lidé z Heřmanovy Huti shodou okolností o víkendu pomáhali s likvidací škod po záplavě, která postihla nedaleký Rochlov a Blatnici. "Jeli jsme jim na pomoc s naší technikou," uvedl Radek Lukáč.