U kostela v Dobřanech usadili nový třítunový pomník obětem válek ve tvaru slzy...

U kostela v Dobřanech usadili nový třítunový pomník obětem válek ve tvaru slzy (28. dubna 2015). | foto: Martin Polívka, MAFRA

Všechny války pojí slzy. Třítunová ze žuly připomíná oběti v Dobřanech

  • 1
Náměstí v Dobřanech na Plzeňsku od úterního odpoledne ozvláštňuje nový žulový památník ve tvaru obří slzy. Pomník obětem válek u věže zvonice kostela svatého Mikuláše město nechalo usadit při příležitosti 70. výročí osvobození.

Na rozdíl od jiných podobných monumentů není ten dobřanský určen pouze jednomu konfliktu. Důvodem je fakt, že Dobřan se tragicky dotklo hned několik válek. Lidé tady umírali v období husitských bouří, za třicetileté války, v napoleonských válkách i v obou světových konfliktech.

„Krutá byla pro město zejména Třicetiletá válka. Stával tu totiž mlýn na střelný prach, který byl strategickým objektem. Nejprve město přepadl oddíl císařské chorvatské jízdy, pak Valdštejnova vojska. Poté Dobřany vyplenila švédská armáda generála Tostensona a nakonec i domácí vojska,“ popisuje tragické události starosta Dobřan Martin Sobotka.

Následky byly zničující. „Město přišlo o spoustu obyvatel, o archiv. Bylo zdecimované a nebýt dosídlenců, prakticky by neexistovalo,“ dodává.

Následky mylného bombardování město řeší dodnes

O moc lépe město nedopadlo za druhé světové války. V roce 1943 se totiž stalo obětí náletu britského letectva. To na ně zaútočilo omylem, cílem byla plzeňská Škodovka, která sloužila Němcům jako zbrojovka.

„Poškození unikla pouze čtvrtina domů. Obětí bylo asi kolem čtyř set. Mnozí z nich byli pacienti psychiatrické léčebny. Zabito bylo také velké množství vojáků z místních kasáren,“ konstatuje Sobotka.

S následky náletů prý bojuje město dodnes. „Občas tu někdo najde nevybuchlou pumu. Nálety nás stále stojí peníze. Třeba teď budeme opravovat strop školy, protože se zjistilo, že konstrukce byla poškozena žárem a je nutné dát ji do pořádku,“ doplňuje starosta.

Slza válek, jak zní název nového památníku, je věnována také památce prvních spojeneckých letců, kteří padli na území Československa. Šlo o britské a kanadské vojáky, kteří provedli nálet 17. dubna 1943.

Autorem monumentu je klatovský sochař Václav Fiala. „Pomník je pro sochaře ta nejzávažnější záležitost. Navíc když má možnost udělat ho podle své představy, jak esteticky, tak obsahově, je to pro autora štěstí,“ pochvaluje si umělec.

Inspiraci prý dlouho nehledal. „Někdy se stane takový zázrak, že zadavatel mi dá úkol a ještě než dopoví větu, napadne mě, jak jej vyřešit. Když mě oslovil pan starosta, zda bych byl ochoten udělat na věž pamětní desku, najednou mi naskočilo, že věž by mohla uronit slzu. Jediné, co spojuje všechny války na všech bojujících stranách, jsou totiž právě slzy,“ vysvětluje Fiala.

To, že třítunový a třímetrový památník zdobí právě úpatí věže zvonice, není žádná náhoda. „Za války vyhořela. Ale teď hraje ve městě velkou roli. Všechny společenské události se odehrávají pod ní. Stala se kultovním místem,“ podotýká sochař.

Podle starosty Sobotky je památník hned několikanásobným splacením dluhu.

„Na náměstí stál dlouhá léta základní kámen památníku obětem války. Odstěhoval se při rekonstrukci náměstí. Ve městě byly také pamětní desky obětem první světové války a památník ruským vojákům generála Suvorova, kteří v Dobřanech zemřeli během napoleonských válek. Obojí v průběhu dějin zmizelo,“ říká Martin Sobotka.