Hnačovský rybník je naplněný jen z poloviny a výlov se stánky a rybími atrakcemi se tedy letos neuskuteční. Potvrdil to ředitel Klatovského rybářství, kterému Hnačov patří, Václav Voráček.
Právě Klatovské rybářství je na deštích a dostatku sněhu hodně závislé. „Máme totiž dost takzvaných nebeských rybníků, které se napouštějí z dešťové a sněhové vody,“ vysvětlil Voráček.
Dodal, že také u dalších dvou až pěti rybníků se uvažuje o odsunutí výlovů na jaro nebo na podzim příštího roku.
„Zimy nemají sníh, navíc lokální bouřky do krajiny vodu nepřinášejí,“ vysvětlil Radek Jandera, vedoucí Rybniční správy Zbiroh, kde také zápasí se suchem.
Je třeba, aby pršelo dva až tři dny
Problémem podle něj je, že lokálních přívalových dešťů je čím dál víc. „Když za půl hodiny spadne 30 nebo 40 milimetrů vody, tak je pro nás nepoužitelná, pokud neprší nad rybníkem a voda do něj nesteče,“ popsal Jandera.
„Máme rybníky, které od loňského podzimu nenatekly na plný stav. Pokud není voda, ryba nenaroste,“ dodal Jandera s tím, že malé kusy jsou pro český trh neatraktivní.
Když je sucho, voda se v rybnících neobměňuje a se stoupající teplotou se hůře okysličuje. Ryby ale v horku spotřebu kyslíku zvyšují.
„Optimální teplota pro chov kapra je 20 až 23 stupňů, ale při dlouhotrvajících tropických teplotách stoupá teplota vody i přes 25 stupňů. Hrozí tedy riziko kyslíkových deficitů,“ vysvětlil Jandera.
Aby se deficitům rybáři vyhnuli, méně přikrmují. Trávení totiž také znamená větší spotřebu kyslíku. Na konci jsou ale nižší rybí přírůstky.
Ryby likvidují také kormoráni
Dalším problémem mělkých rybníků jsou predátoři jako kormoráni, volavky či vydry, kteří ryby snáze uloví.
„Stává se, že nad rybník přiletí i přes 300 kormoránů, přičemž každý zlikviduje jeden a půl kila ryb. Někdy je rybník doslova vymetený. A k čemu je rybáři rybník bez ryb? Jsou to vyhozené roky práce, nemluvě o statisícových škodách, které nesou rybáři každoročně na svých bedrech,“ uvedl Jandera, který se přimlouvá za silnější regulaci populace kormorána.
Problémy s extrémy počasí a se suchem jsou podle Jandery posledních osm až dvanáct let, ale důležitější je to, že situace je čím dál tím horší.
„Někteří lidé si neuvědomují, že rybníky mají mimo jiné i funkci protipovodňového opatření a dokonce mají větší kapacitu, než všechny přehrady v Česku dohromady. Kdyby nebyly rybníky, tak by bylo povodní daleko víc. I proto by mělo rybníků přibývat,“ shrnul Radek Jandera.
