Historici věděli, že generál wehrmachtu, který v roce 1945 podepsal v Praze německou kapitulaci a byl zatčen, později během svého pobytu za mřížemi maloval. Teprve nyní se ale jeho díla podařilo shromáždit a vytvořit z nich expozici.
Aleš Kýr z Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby iDNES.cz řekl, že řadu let se vědělo pouze o dvou Toussaintových obrazech, jednom na Pankráci a druhém na Borech. Až na základě letošního podrobného bádání se podařilo v Plzni najít další.
Rudolf Toussaintgenerál wehrmachtu spolupracující s StB  Poslední velitel hitlerovských armád v Praze, v květnu 1945 podepsal kapitulaci. Byl zajat a později odsouzen k doživotnímu žaláři mimo jiné za vraždy civilistů při Pražském povstání. Ve vězení podepsal spolupráci se Státní bezpečností a poskytoval jí informace o západoněmeckých vojenských a politických činitelích. Na oplátku mu bylo umožněno věnovat se ve vězení celoživotní zálibě - malování. V roce 1961 byl z vězení předčasně propuštěn. O sedm let později v Německu zemřel. |
"Visely v kancelářích, některé byly i ve skladech a jejich autor byl dosud neznámý. Odborníci ze Západočeské galerie ale obrazy prozkoumali a potvrdili autorství Toussainta," řekl Kýr.
Z osmi obrazů nyní vznikla expozice v zasedací místnosti borské věznice. Bohužel obrazy zde mohou obdivovat jen zaměstnanci nebo hosté.
"Přece jen jsme věznice, tak z bezpečnostních důvodů není možné, aby sem chodila veřejnost," řekla mluvčí věznice Jana Bartošová.
Umělecká hodnota je nízká, sběratelská vysoká
Obrazy, z nichž největší má rozměr 200 x 140 cm, jsou ve zlatavých rámech, nejsou nijak poškozené. Jejich umělecká hodnota ale podle Kýra není příliš vysoká. Dosahuje kolem třiceti čtyřiceti tisíc korun za kus. V některých případech se jedná o napodobeniny jiných slavných obrazů.
Kýr je ale přesvědčený, že obrazy mají velkou historickou a sběratelskou hodnotu.
"Dokážu si představit, že na aukci by za ně nějaký sběratel předmětů z doby druhé světové války zaplatil i mnohonásobně víc," řekl Kýr.
Obrazy jsou nyní majetkem českého státu. Toussaint jich v době svého věznění namaloval určitě daleko více. Ale jak Kýr konstatoval, menší obrazy zřejmě Vězeňská služba využívala jako dary různým služebním či stranickým funkcionářům nebo si je rozebrali i sami bachaři.
