Náčelník výpravy, osmatřicetiletý Jan Krabec už se o výstup na Manaslu pokoušel jednou, v prosinci 2008, se dvěma dalšími horolezci. Špatné sněhové podmínky je tehdy příliš daleko nepustily, kvůli četným trhlinám v ledovci skončili už ve výšce 6 050 metrů.
"Měl jsem vždycky předsevzetí, že se nikdy nebudu vracet na kopce, které mě už jednou odkoply. Vrátit se na Manaslu mě ale lákalo, už když jsme odtamtud tenkrát odjížděli. Říkal jsem si, že na tom kopci jsem vlastně ani nebyl," vysvětluje rodák ze Stříbra.
Členové výpravyJan Krabec |
Podmínky nyní by měly být výrazně odlišné, v době, kdy česká skupinka pod Manaslu přijede, totiž už začne hlavní sezona. "Ten hlavní rozdíl bude v tom, že tam nebudeme sami," říká Krabec.
Druhým rozdílem bude počasí, tou dobou už by totiž měl skončit zimní monzun. "Mělo by tam tedy být výrazně víc sněhu, což taky nese klady i zápory. Klady by ale měly převažovat - měly by být zapadané trhliny, nebude třeba chodit daleko pro vodu," jmenuje Honza Krabec a dodává, že při předchozí expedici na Manaslu v základním táboře (4 800 mn.m.) sníh nebyl téměř žádný.
V roce 2008 Jan Krabec Manaslu nezdolal především kvůli velkým prasklinám ve sněhu
"Pro vodu se muselo chodit asi půl kilometru, kde se musel nakopat led a ten se zpátky nosil v sudech," popisuje.
Počasí ale může přinést i problémy, tím největším jsou laviny. Velkým pomocníkem pro horolezce jsou detailní předpovědi, vytvořené podle speciálního softwaru přímo pro konkrétní oblast. Pomocí satelitního telefonu jsou proto pravidelně ve spojení s meteoroložkou Alenou Zárybnickou.
"Pro nás je to služba k nezaplacení. Počasí je na horách naprostý základ. Člověk může být stokrát fyzicky připravený, ale když bude dva dny sněžit, nic s tím neuděláme," říká další horolezec, pětatřicetiletý Jan Trávníček. Nepříznivé počasí se navíc podle něj hodně podepíše na psychice.
Důležitá je samozřejmě i fyzická příprava, a to především dlouhodobá. "Osmitisícovky nejsou o tom, co dělal člověk poslední dva měsíce nebo půl roku. Je to dlouhodobá záležitost, důležitá je vytrvalost a urputnost," míní Trávníček.
Velkou roli ale hraje nadmořská výška a to, jak ji kdo snáší. I ten, kdo je fyzicky skvěle trénovaný, může mít ve 4 000 metrech nad mořem problémy.
"My ty výšky sice už všichni ozkoušené máme, stačí ale rýma a může to být úplně jinak než minule," upozorňuje Trávníček. Výhodou na Manaslu je, že základní tábor je zhruba čtyři hodiny od vesnice. To se hodí hlavně v případě jakýchkoliv potíží, třeba chřipky nebo výškové nemoci.
Horolezci si předem do Nepálu posílají hlavní náklad, který váží 460 kilogramů. Nepálská agentura horolezcům po vyzvednutí na letišti zajistí nocleh v hlavním městě Nepálu Káthmándú, nezbytná povolení pro výstup a nosiče.
"V táboře chceme mít klid na přípravu na lezení, proto máme domluveného ještě kuchaře s pomocníkem. Nahoře už jde ale všechno za námi, nemáme žádné výškové nosiče, žádný kyslík," říká Krabec a dodává, že domluvit s nepálskou agenturou takto omezený servis bylo poměrně náročné.
"Oni staví nabídku na totálně komerční bázi, kdy vás skoro vyvedou na kopec. To je pro nás nepřijatelné," dodal.
Honza Trávníček i Honza Krabec vylezli zatím nejvýše na pákistánský Gashenbrum (8 068 m n. m.).
