Trochu více z kalamity těží výrobci palivového dřeva než producenti sofistikovanějších výrobků, jako jsou krovy či latě.
„Dřeva je přetlak, je díky tomu levnější, ale zase je nekvalitní, takže abychom mohli nabídnout kvalitní produkty, spotřebujeme ho dvakrát tolik,“ vylíčil Miroslav Kašpar z vedení Pily Rambousek Losiná, která vyrábí krovy, latě, prkna i fošny. Podle něj tedy firma na nízkých cenách nevydělá. „Spíše nula od nuly pojde,“ sdělil.
Jediným pozitivem kůrovcové kalamity podle Kašpara je, že nemusí obvolávat dodavatele dřeva, protože se mu nabízejí sami.
„Před pěti šesti lety jsme obvolávali dodavatele, jestli nám nechají nějakou fůru dřeva, abychom měli co zpracovávat, dnes musíme firmy odmítat,“ vylíčil. To ale podle něj není příjemné. „Musíme je odmítat, což je špatné, protože až dřevo nebude, zavoláme dodavateli, kterého jsme teď odmítli a on nám dřevo neprodá,“ předpovídá Kašpar.
Zpracovatelé dřeva mají obavy
Podle něj cítí všichni zpracovatelé dřeva hlavně velkou nejistotu.
„Problémem totiž je, že se lesy takzvaně přetěží, protože se kácí více než je v lesním plánu. Až budou lesy vytěžené, dřevo nebude a ceny půjdou nahoru. Velké firmy pak budou dřevo přeplácet a na nás malé firmy nezbude,“ obává se Kašpar.
Obavu má i David Tolar, jednatel firmy Tolpo, která vyrábí palivové dřevo. A to i přesto, že se firmě díky nižším cenám dřeva zvýšily tržby.
„Kalamita nám na jednu stranu pomohla, ale nevíme, co bude za dva roky,“ popsal Tolar. Teď se ale raduje z toho, že díky nižším cenám dřeva bylo možné zákazníkům nabídnout palivové dřevo levněji. A vyplatilo se to, protože zákazníci to ocenili větším odběrem. A na konci jsou vyšší tržby.
„Když dřevo levně koupíme, levně ho i prodáme, ne každá firma má ale tuto strategii. Vím o podniku, který má už pět let stejné ceny,“ sdělil jednatel firmy, která takzvaný prostorový metr sypaného dřeva prodává za 699 korun.
Za kulatinu zpracovanou na dvoumetrové kusy, z které palivo vyrábí, platí nyní firma 500 korun za kubický metr, což znamená, že během jednoho roku cena klesla o 150 až 200 korun. „O přibližně stejnou cenu jsme snížili ceny našim zákazníkům,“ popsal Tolar. Za poslední tři měsíce se odbyt zvýšil o 30 procent.
Vyšší tržby pomohou zvládnout investici
Vliv mělo podle Tolara i to, že někteří odběratelé přešli při vytápění z uhlí na dřevo, které je pro ně nyní levnější.
„Samozřejmě že ne všichni, protože uhlí znamená větší pohodlí, když ho kotel sám dávkuje, zatímco při topení dřevem se musí přikládat,“ přiblížil jednatel. Připomněl, že nízké ceny dřeva tak mohou mít pozitivní vliv i na životní prostředí, protože dřevo je ekologičtější zdroj tepla než uhlí.
Jisté je ale to, že vyšší tržby spojené s kůrovcovou kalamitou firmě Tolpo pomohou lépe zvládnout plánovanou investici do katru, díky kterému budou moci vyrábět i řezivo, tedy produkt s vyšší přidanou hodnotou.
Na katr firma získá 50 procent dotací s pomocí Státního zemědělského intervenčního fondu. „Musíme jen doufat, že výrobu nebude komplikovat nepříznivá situace na trhu se dřevem.“
Výkonný ředitel Asociace lesnických dřevozpracujících podniků Ivan Ševčík odhadl, že řešení kalamity skončí do tří let a pak by měla nastat těžba nekalamitního dřeva a ceny půjdou nahoru. „Jsou kraje, kde už jsou stromy vytěžené, naštěstí v Plzeňském kraji dřevo ještě je,“ uvedl Tolar.
