„U bytu s průměrnou rozlohou 65 metrů čtverečních a průměrnou spotřebou tepla 25 GJ za rok bude navýšení ceny znamenat nárůst o 110 korun měsíčně,“ prohlásil generální ředitel Plzeňské teplárenské Václav Pašek.
Ten tvrdí, že i po zdražení bude v Plzni v porovnání s jinými krajskými městy cena nejnižší.
Plzeňskou teplárenskou vlastní ze dvou třetin město Plzeň a třetinový podíl spadá do vlastnictví Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského.
Vedení společnosti návrh na růst ceny zdůvodnilo celkovou situací na energetickém trhu a zejména růstem cen emisních povolenek i očekávanou inflací na úrovni přibližně šesti procent.
Zhruba polovina produkce tepla se vyrábí spalováním hnědého uhlí. Návrh na zvýšení sazeb od počátku příštího roku v zastupitelstvu nepodpořili pouze představitelé KSČM, kteří se hlasování zdrželi.
Pokud by nárůst sazeb byl do pěti procent, mohlo o něm rozhodnout samo představenstvo společnosti, u vyššího nárůstu byl nutný souhlas zastupitelů města.
Václav Pašek řekl, že společnost si nemůže dovolit dlouhodobě držet výrobu tepla ve ztrátě. „Musíme se alespoň přiblížit takzvané červené nule,“ uvedl. Tvrdil, že právě na takovou úroveň se společnost dostane po zvýšení ceny tepla o deset procent.
Změna technologií bude stát zhruba 4 miliardy
Upozornil, že teplárna vyplácí ze svého zisku dividendy, ale zároveň se musí připravit na odklon od spalování uhlí. Na dividendy za letošní rok by měla společnost dát zhruba 200 milionů korun a přibližně stejnou částku i za rok příští.
„Letopočet 2030 je tím rokem, kdybychom měli ukončit spalování uhlí a měli mít připravenou jinou technologii,“ sdělil Pašek. Podle něj zřejmě bude muset společnost přejít na přechodné období k využívání zemního plynu.
Zástupci teplárny nyní odhadují, že změna technologií bude firmu do roku 2030 stát zhruba čtyři miliardy korun.
Generální ředitel připomenul, že v roce 2001 teplárna platila za emisní povolenky v průměru 35 eur. „Při plánování roku 2022 se dostáváme na cenu povolenky v průměru 52 eur. Náklady, které na jejich nákup vynaložíme, jsou 870 milionů korun. To jsou strašná čísla, která musí mít dopad do ekonomiky každého většího zdroje, který spaluje hnědé uhlí,“ vysvětloval.
Cena emisní povolenky je v průměru 52 eur
Daniel Kůs z opozičních Pirátů oznámil, že navrženou úpravu jeho klub podpoří. „S ohledem na to, co se děje na energetických trzích, jaký je vývoj emisních povolenek a v kontextu toho, že teplárny v ostatních městech zdražují ještě více, budeme hlasovat pro,“ řekl.
Například v Brně už teplárny závislé na zemním plynu od listopadu zvedly cenu tepla o 25 procent.
Zástupce KSČM Václav Štekl uvedl, že jeho strana by zvýšení ceny podpořila, pokud by šlo o nárůst do úrovně inflace. Tvrdil, že kdyby třetinový podíl v teplárně nepřipadl EPH a zůstala pouze v majetku města, pak by bylo jednodušší prosadit menší nárůst sazby.
