Petr Kuták ze Správy veřejného statku tvrdí, že dospělé stromy nebo ty, které měly několik let na to, aby zakořenily, potíže zatím nemají.
„Ale u nové výsadby jsme samozřejmě museli navýšit zálivku. Týká se to například košuteckého Jezírka, kde máme od loňska spoustu nových stromů. Tam se zalévá každý týden. A obecně platí, že největší problém je se stromy vysazenými letos nebo loni na podzim. Nemají za sebou vegetaci, aby zakořenily,“ vysvětluje Petr Kuták.
Jedním z míst, na kterém se sucho spojené s nezvykle dlouhou dobou veder projevily, je Lobezský park.
„Tam se sázelo hodně. Uschlo už patnáct nových stromů. Musí se vyměnit,“ informovala Hana Hrdličková ze Správy veřejného statku.
U trávníků delší zálivka, starým stromům se lámou větve
U některých travnatých ploch se prodlužuje doba zalévání. To se týká pobytových trávníků.
„Myslím, že to zatím zvládají. A jsem až překvapená, že se slušně vede trávníkům v Lochotínském parku. Jsou tam sice nějaká vypálená místa, ale na to, že tam většina ploch není zavlažovaná, je to úžasné, i když se to tak nemusí jevit každému,“ konstatovala.
Správci městské zeleně upozorňují ještě na jeden neobvyklý důsledek počasí. „Problémem - a to celorepublikovým - začíná být to, že u starých stromů vysychá dřevo, křehne a v důsledku toho se jim ulamují celé velké větve. Začalo se to objevovat loni a letos už máme těch případů víc,“ uvedla Hrdličková.
Voda došla i v historické studně na Mikulášském náměstí
Dalším nepříjemným dopadem sucha v Plzni je, že došla voda ze staré studny na Mikulášském náměstí.
„Historickou studnu jsme tam objevili při rekonstrukci náměstí. Je schovaná pod dlažbou. Vodu z ní jsme používali na závlahu, ale letos už ji máme vyčerpanou,“ prohlásila Hrdličková.
Petr Kuták řekl, že v souvislosti s horkem a suchem začali lidé upozorňovat na neobvyklý vzhled platanů.
„Je to zajímavá záležitost, opadává jim borka. Masivně se z nich odlupuje, až z toho lidi mají strach. Je teplo a platany zřejmě letos udělaly větší přírůst. Odpadávání borky je u nich přirozené,“ sdělil Kuták.
Ten má pocit, že nepříznivé dopady extrémního počasí jsou víc vidět v krajině mimo město. „Stráně kolem Berounky začínají žloutnout. Odcházejí borovice. Tam, kde jsou přirozené porosty, není problém. Ale tam, kde jsou akáty a jiné nepůvodní dřeviny, je to horší,“ uvedl.
