„Nebráním se debatě o tom, že nejvyšší stavební úřad nebude v Praze,“ uvedla Dostálová.
Pro Prahu podle ní mluví to, že když už tam lidé jedou, vyřídí si více agend. „Má to ale i svá proti a bude to třeba prodiskutovat,“ podotkla ministryně.
Jisté zatím je, že se Plzeň zařadila mezi další města, která si o umístění úřadu řekla a mezi nimiž se bude rozhodovat. Jsou to ještě Ostrava, Brno a Liberec.
„Všechna města jsou srovnatelná z hlediska dopravní obslužnosti a dostupnosti. Do Plzně je výborné vlakové spojení, je zde dálnice, již dříve jsme řekli, že kdyby stavební úřad nebyl v Praze, byla by to jednoznačná kritéria,“ sdělila ministryně.
Náměstek plzeňského primátora Pavel Šindelář uvedl, že Plzeň je připravena mít na svém území centrální stavební úřad.
„Byli bychom rádi, kdyby takové rozhodnutí padlo,“ uvedl s připomínkou, že Plzeň má dostatek svých nemovitostí, které by se daly využít a jsou jak v centru města, tak na okrajích.
„Příkladem nemovitosti na okraji je areál bývalého pivovaru Světovar, který je dobře napojený na dálnici, je to brownfieldové území, které postupně upravujeme, a pokud by se povedlo mít tu centrální stavební úřad, byla by to podle mě dobrá lokalita. Nemyslím si, že by bylo nutné stavět nový objekt na zelené louce,“ sdělil.
Rozhodnutí o tom, kde centrální úřad bude, by chtěla mít Dostálová na stole do konce letošního roku.
Ministryně: není možné, aby obří stavby schvalovaly malé úřady
Podle studie Doing Business Světové banky je Česká republika na 157. místě ze 190 zemí v délce stavebního řízení. To by měl nový zákon změnit.
„U silnic a dálnic trvá stavební řízení mezi osmi a deseti lety. Chtěli bychom ho zkrátit na rok,“ sdělila v Plzni Dostálová.
„Problematický je třeba Pražský okruh, který povoluje malinký úřad v Uhříněvsi, tamní pracovnice stavebního úřadu onemocní a nikdo ji nemůže zastoupit, navíc se jedná o paní, která nikdy nedělala podobnou obří stavbu, takže udělala chybu s obesláním úředníků a proces se musí vrátit na začátek. Nikdo se na ni ale nemůže zlobit, není to její chyba, chyba je v systému. Není možné, aby obří stavby schvalovaly malinkaté úřady, které to nikdy nedělaly,“ popsala Dostálová. I to by měl nový stavební zákon řešit.
Zhruba čtvrtinu úřadů podle ní obsluhuje jeden pracovník. Nový zákon počítá s jejich zrušením, pracovníci by se měli přesunout na větší úřady v obcích s rozšířenou působností. „Nemáme ambice propouštět pracovníky stavebních úřadů,“ sdělila Dostálová.
Vysvětlila, že podle připravovaného zákona by měl investor podávat žádost o stavební povolení elektronicky včetně projektové dokumentace. Třeba hygienici, hasiči či památkáři a další takzvané dotčené orgány tedy budou nahlížet do stejné projektové dokumentace.
„Dnes je systém takový, že investor si udělá 13 kopií a obchází s nimi dotčené orgány, každý z nich pak vydá jedno rozhodnutí,“ popsala Dostálová. Nově by měly dotčené orgány zasednout k jednomu stolu, domlouvat se a vydat nakonec jedno finální kompromisní rozhodnutí.
Vznik Nejvyššího stavebního úřadu plánují od roku 2022
Starosta Chanovic Petr Klásek, který se dříve, než začal starostovat, zabýval projektováním staveb, je přesvědčený, že revize stavebních předpisů je nutná.
„Když jsem před 25 lety dělal projekt na rodinný domek a zajišťoval i stavební povolení, 90 procent práce zabralo, jak bude domek vypadat, jeho dispozice, to, kde bude přípojka. Dnes je to 40 procent, zbytek času zabere administrativa, protože se zákonem, který začal platit před dvanácti lety, přišla administrativní smršť a nejednoznačnost zákona,“ přiblížil již dříve Klásek.
„Vystudovaný projektant musí vlastně dělat hlavně státního úředníka, a ne činnost, na kterou je odborník,“ popsal. Důkazem toho, jak je stávající zákon nedokonalý a nejednoznačný, je podle něj fakt, že mnoho lidí podává stížnosti k soudu.
Na téma připravovaného zákona byl v Plzni minulý týden seminář pro lidi ze stavebních úřadů.
„S platností zákona počítáme v roce 2021, ale účinnost bude nabíhat postupně po jednotlivých paragrafech. Nějaké prvky digitalizace chceme zavést už od roku 2021, vznik Nejvyššího stavebního úřadu od roku 2022, s plnou digitalizací počítáme až v roce 2023,“ upřesnila ministryně.
Na Nejvyšší stavební úřad podle ní přejde v první fázi z různých ministerstev zhruba 30 lidí, vedle toho bude fungovat 14 krajských stavebních správ, další pobočky budou v obcích.
„Jednáme s krajským úřadem v Plzni, zda přenechá pobočku státu. Tedy jestli zůstane tam, kam jsou lidé zvyklí chodit. Následně budu ve stejném duchu mluvit s obcemi s rozšířenou působností,“ popsala v Plzni Dostálová.
