Soutok Mže a Radbuzy za Štruncovými sady, 2. června

Soutok Mže a Radbuzy za Štruncovými sady, 2. června | foto: Martin Polívka, MAFRA

Plzeň chrání před čtyřmi řekami hluboká koryta a klapky v kanalizaci

  • 2
Prohloubení říčních koryt, úpravy kanalizace a pytlové zábrany, to je plzeňský recept na boj s velkou vodou. Město, které leží na čtyřech řekách, má totiž tolik břehů, že nemá smysl stavět tu protipovodňové zábrany, jaké používá například Praha.

"Vytvořili jsme řadu opatření, takže povodeň v objemu roku 2002, respektive stoletá voda, by se jistě měla vejít do současných nábřeží. Udělali jsme to aktivně, ne cestou zábran," vysvětlil šéf odboru krizového řízení plzeňského magistrátu Petr Liška.

Město podle něj prohloubilo koryto Radbuzy, vybudovalo takzvaný průleh na zadní Roudné, aby voda odtékala mezi mosty rychleji.

"Roudná je totiž na úrovni posledního soutoku. Pak už voda odchází na Prahu a máme po starostech. Teď jde o to, aby voda, která protéká jednotlivými řekami na Roudnou, se tam dostala v takzvaném bezškodním režimu," připomněl Liška.

Upozornil zároveň, že ochrana může být navíc doplněna mohutnými mobilními pytlovými zábranami.

Město podle Lišky vylepšilo i fungování kanalizace. V roce 2002 šla totiž velká část škod na vrub zpětného vzdutí vody z kanálů.

Plzeň má osm břehů, stěny by se musely stavět na každém

"Proto jsme instalovali do kanalizace takzvané zpětné klapky," uvedl Liška s tím, že je úspěšně otestovala povodeň předešlých dní. Podle něj pomohla i výborná manipulace na přehradě Hracholusky.

A proč tedy nejsou pro Plzeň nejvhodnější zábrany při řekách, které zachránily v uplynulých dnech Prahu i její velmi cennou část - metro?

"Z funkčního hlediska by se zábrany hodily, ale problém je ten, že Plzeň má čtyři řeky. Nemá jen pravý a levý břeh jako v Praze," uvedl Liška a vysvětlil, že Plzeň by musela zábranami opatřit každý břeh každé řeky, to znamená osm břehů.

"Navíc výpočet výšek zábran velice záleží na tom, jakým způsobem se poskládá průtok řek. Není proto jednoznačné, jak zábrany postavit. Další důvod je ten, že zvýšení nábřežních zdí na Denisově a Anglickém nábřeží je limitováno jejich památkovou ochranou. Není tak garantovaná možnost tam zábrany zakomponovat," vysvětlil Liška.

Upozornil i na to, že nábřeží není na kotvení zábran dimenzováno. "Protože po sto letech, které uplynuly od vybudování, není jasné ani to, co za zdmi nábřeží pod vozovkou je, jestli tam nejsou třeba nějaké kaverny nebo prostory," dodal Liška.

Ředitel Povodí Vltavy v Plzni Miloň Kučera je také přesvědčen, že sázet v Plzni, kde jsou tak složité hydrologické poměry, jen na mobilní zábrany by bylo problematické. Přesto říká, že lokálně dokáží hodně pomoci, a proto je třeba s nimi počítat.

"Po povodni 2002 jsme nechali zpracovat povodňový model, který ukazuje rozlivy v Plzni při jednoleté, dvouleté a třeba i stoleté vodě. Ochránit například rozsáhlé lokality Roudné jen mobilními bariérami by bylo značně problematické," dodal Kučera.

Na otázku, jestli je tedy nákup povodňových zábran v Plzni na pořadu dne, Liška odpověděl, že město v zimě nakoupilo moderní protipovodňové zábrany Watergate v délce 100 metrů, které zatím nebyly nasazené.

"Mají charakter vaků, které se samy plní a kotví na chodník. Teď někdy se budou prověřovat a uvidíme, jestli se osvědčí," dodal Liška.

Jejich případné přikoupení bude podle Kučery závislé na finančních možnostech. Mobilní stěna by se podle Lišky dala instalovat například na Anglickém nábřeží pod bankou či u muzea. "Vše by se muselo samozřejmě doplnit pytli s pískem," dodal Liška.