VZP, u níž je zaregistrována většina českých pacientů, navíc nechce platby za péči zveřejnit. Utajovaný seznam v minulých dnech zveřejnily Lidové noviny.
"Dokument mluví jasně - takzvané individuální sazby českých nemocnic se liší o násobky. Pohybují se od 19,7 tisíce až do 54,7 tisíce korun," napsaly LN. V Plzeňském kraji se pohybují od 25 325 do 43 447 korun.
Sazby rozhodují o tom, kolik peněz lékaři za každou operaci či vyšetření dostanou. Cenu pojišťovna vypočítá tak, že vynásobí uvedenou sazbu koeficientem platným pro každý lékařský výkon. Jedná se o takzvané DRG neboli platbu za diagnózu po Česku.
Zajímavé je, že v Plzeňském kraji není nejlépe placenou fakultní nemocnice, o čemž se dlouhá léta spekulovalo, ale soukromá dětská nemocnice U sv. Jiří (43 447 Kč). Až po ní se sazbou 35 787 následuje FN, za ní se řadí další dva soukromé špitály - Mulačova nemocnice s taxou 32 521 a Privamed s částkou 32 151 korun.
Pak jsou teprve v pořadí všechny krajské špitály. Někteří jejich manažeři naznačují, že soukromé nemocnice možná s pojišťovnami vyjednávaly jinými prostředky a že možná hrálo roli nějaké finanční všimné.
Podle spolumajitele Zimmermanna má Privamed sazbu nižší
Spolumajitel nemocnice Privamed Petr Zimmermann to odmítl.
"Když se před lety ještě platilo takzvaně paušálně, tak když nemocnice udělala 100 procent péče předchozího roku, dostala zaplaceno 103 procent peněz. Pokud jsme udělali 105 procent péče, pojišťovna zaplatila 108 procent peněz takzvaného referenčního období. Shrnu-li to, museli jsme udělat minimálně 100 procent péče, abychom získali motivační příspěvek, který za tři roky mohl dosáhnout i 15 procent obratu. Krajské nemocnice, které o 100 procent neusilovaly, teď mají nízké sazby a přišly o část peněz, které při dnešním systému už nikdy nedoženou," uvedl Zimmermann, který prý ale sazbu 32 151 korun nikdy neviděl a podle něj ji má Privamed nižší, a to 29 500 korun.
A proč má nejnižší tarif v kraji Domažlická nemocnice? Podle ředitelky Aleny Vyrutové je to kvůli tomu, že se v roce 2006 začalo léčit v nově postavené nemocnici.
"Poté šla naše výkonnost o 20 procent nahoru, ale peníze za péči zůstaly stejné. Na lepší časy se začalo blýskat v loňském roce, za který jsme dostali od VZP vyrovnání ve výši devět milionů korun. Začala fungovat takzvaná přibližovací sazba, která měla některým špitálům taxy zvýšit a některým snížit, aby na konci byly sazby všech nemocnic stejné. Přibližování mělo trvat čtyři až pět let, ale tyto plány popřela nová úhradová vyhláška," uvedla ředitelka.
Domažlická nemocnice i přes nejnižší sazbu dosáhla ze všech krajských zařízení nejnižší ztráty - loni pět až šest milionů korun.
Vyrutová prý věří, že se sazby všech českých nemocnic nakonec sjednotí. "Zdravotnictví musí fungovat na rovnoprávných základech. Proč platit slepé střevo ve srovnatelných nemocnicích jinak?" ptá se ředitelka.
Podle ní by měla být stejná sazba ve fakultní i v krajské nemocnici. "Chápu, že dělají specializované výkony, ale ty mají mít zaplacené sazbou, která tomu odpovídá. Nebo ať slepá střeva nedělají a nechají je malým nemocnicím," navrhla Vyrutová.
Za zhruba stejné sazby se přimlouvá i Zimmermann. Nešvarem je podle něj i složitost úhradové vyhlášky.
"Když počítáme vyúčtování zdravotní péče, nikdy se nemocnice s pojišťovnou neshodne. Účtujeme třeba natřikrát, podáváme námitky, než se s pojišťovnou shodneme. Na všechno je složitý vzoreček, do kterého se dosazují čísla a referenční hodnoty, takže vše funguje tak, jako kdybychom byli v krámu a nevěděli, jaké jsou ceny," popsal Zimmermann.
Podle něj by měly být úhrady koncipované tak, aby si je každý mohl spočítat na kalkulačce.
Zimmermann tvrdí, že by byl Privamed ochoten smlouvy s pojišťovnami zveřejnit, a to včetně úhrad. Ale jen v případě, že by tak učinily i ostatní nemocnice. "Jinak by se to mohlo obrátit proti nám," dodal.
Pojišťovna smlouvy s nemocnicemi tají
VZP ale smlouvy s nemocnicemi stále úzkostlivě tají. A to i přes existenci pravomocných soudních rozsudků, které určily, že informace nechrání obchodní tajemství, protože jde o veřejné peníze.
"Nebudeme zveřejňovat detaily smluv s jednotlivými poskytovateli zdravotní péče, tedy ani podrobnosti týkající se výše plateb," odmítl opakovaně žádost LN o informace mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
Podle nemocniční asociace je to ale jinak. "Systém je vybudován na klientelistických vazbách. O výši příjmu od pojišťovny rozhodují lobbisté a dobré kontakty," řekl Stanislav Fiala z asociace.
Petr Zimmermann ovšem říká, že rozdíly v základních sazbách v Plzeňském kraji nejsou tak velké, aby ospravedlnily, že do provozu krajských nemocnic teče ročně 225 milionů od daňových poplatníků z krajského rozpočtu. A to na úkor škol, silnic či domovů důchodců.
"Lidé si tak vlastně platí zdravotní péči dvakrát - jednou ze zdravotního pojištění, podruhé z daní. O investicích ani nemluvě. Na jednoho obyvatele kraje to dělá zhruba 400 korun ročně, na jednoho daňového poplatníka tisíc korun za rok. Daňových poplatníků je totiž pouze zhruba 40 procent všech obyvatel. Totéž se týká i plátců zdravotního pojištění. Z toho, co tato menšina zaplatí, se hradí zdravotní péče všem," nezapřel v sobě Zimmermann bývalého hejtmana, za jehož vlády byly ztráty nemocnic o řád nižší.
