Rozdílné ceny vody. Ve Kdyni za 51 korun, v Kaznějově za dvojnásobek

  8:49aktualizováno  8:49
Za tisíc litrů pitné vody zaplatí obyvatelé západních Čech rozdílné ceny. Nejlevnější ji mají ve Kdyni na Domažlicku, naopak v Kaznějově na Plzeňsku za ni zaplatí dvakrát tolik. Důvodem je nejen její kvalita, ale i míra spotřeby. Čím více lidé šetří, tím více zaplatí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jakub HněvkovskýMAFRA

Kdyby se lidé v Plzeňském kraji měli rozhodovat o novém bydlišti podle ceny vody, určitě by zamířili do Kdyně. Metr kubický vody tam totiž i s DPH přijde na 50,60 koruny. Následovaly by Klatovy, Domažlice, Plzeň a Rokycany.

Na chvostu je Plzeň-sever, kde například v Kaznějově kubík vody stojí stejně jako v dalších 46 obcích 106 korun, což je o 3,5 procenta více než loni.

Petr Váchal, ředitel firmy Vodárenská a kanalizační a. s., která vlastní vodárenskou infrastrukturu v okrese Plzeň-sever, vysvětlil, že rozdílné ceny jsou dané kvalitou vody a tedy tím, zda je v obci úpravna vody, nebo jestli se musí čerpat či teče gravitačně.

FAKTA

Ceny metru krychlového vody včetně DPH
Kdyně 50,60 Kč
Klatovy 63,66 Kč
Domažlice 76,90 Kč
Plzeň 86,14 Kč
Rokycany 93,43 Kč 
Plzeň-sever 106 Kč

Roli hraje také míra spotřeby. Čím více lidí vodu odebírá a čím větší spotřebu mají, tím je levnější. Právě to je podle Váchala kamenem úrazu severního Plzeňska. 

„Vysoká cena je dána hlavně nízkým osídlením, provozní náklady se rozpočítávají mezi malý počet odběratelů,“ vysvětlil.

Spirálu zvyšujících se cen v okrese roztáčí sami obyvatelé. Když je voda drahá, tak lidé šetří a tím paradoxně mají vliv na jejím zdražování.

„Šetříme hodně. Třeba tím, že si nenapouštíme vanu, ale jen se sprchujeme. Zahradu zaléváme dešťovou vodou,“ popsala obyvatelka Kaznějova, která bydlí v rodinném domku, kde jsou tři dospělí a dvě děti. Na posledním ročním vyúčtování měla částku 12 200 korun. Vlastní studnou rodina drahou vodu vyřešit nemůže, protože v okolí bývalé chemičky je podle ní spodní voda znečištěná.

Na vysokou cenu má podle Váchala velký vliv i fakt, že v regionu nesídlí tolik firem, které by zvyšovaly spotřebu a snížily tak cenu vody pro domácnosti.

Na Plzni-severu vodárenskou infrastrukturu provozuje Vodárna Plzeň, která za pronájem tohoto majetku musí platit buď Vodárenské a kanalizační, nebo obcím, které dosud majetek na tuto firmu nepřevedly. Právě výše nájmu cenu vody také ovlivňuje. „Nájemné se ale výhradně využívá na obnovu sítě,“ dodal ředitel.

Velká část obcí, které ještě nevložily svoji vodárenskou infrastrukturu do Vodárenské a kanalizační, teď stojí před rozhodnutím, zda tak učinit, nebo ne. Podle Váchala by se tím sjednotil vlastník majetku a zjednodušila by se jeho obnova. „Jednání jsou na začátku, je to na svobodném uvážení obcí,“ popsal Váchal.

Obce, které vložily majetek do Vodárenské a kanalizační v roce 1994, jsou jejími akcionáři a tento majetek bude podle smlouvy do roku 2027 provozovat Vodárna Plzeň.

Ostatní obce, které infrastrukturu stále ještě vlastní, mají s Vodárnou Plzeň jako provozovatelem smlouvu jen do roku 2019. Pokud majetek vloží, bude se na ně automaticky vztahovat smlouva o provozování do roku 2027.

Ostatní obce budou muset vysoutěžit nového provozovatele. Tam by se pak podle Váchala musela budovat předávací místa. „Aby byl přehled o tom, kolik vody bylo předáno jinému provozovateli,“ uvedl Váchal.

Kdyně má levnou vodu, ponechala si infrastrukturu

Pokud by obce následovaly příkladu Kdyně, infrastrukturu by si ponechaly. „Když se v 90. letech vodárenská infrastruktura převedla zpátky na obce, Kdyně si ji ponechala a nepředala ji jako ostatní CHVAKu Domažlice. Založili jsme společnost VAK Kdyně, které město levně pronajímá trubky i čistírnu,“ řekl starosta Jan Löffelmann.

Během krátké doby po předání vodárenského majetku se Kdyně vrátila k původním zdrojům vody, které město opravilo, vybudovalo i nové vrty a přestalo brát vodu z přehrady v Nýrsku.

„CHVAK Domažlice nám neustále vytýká, že jsme do firmy naši infrastrukturu nevložili a nebereme nýrskou vodu. Kdybychom vstoupili, měly by všechny obce, které jsou součástí CHVAKu, levnější vodu. Protože čím víc odběratelů, tím je cena nižší. Daní za vstup do CHVAKu by ale byla dražší voda ve Kdyni, což nechceme. Jsme soběstační, máme vlastní vody dost, navíc naši vodu není třeba kromě chlorování příliš upravovat,“ shrnul Löffelmann.

Cena vody stačí na opravy potrubí, nové se hradí z rozpočtu

Cena vody podle starosty stačí na opravy potrubí. Když se buduje nové, hradí se to z rozpočtu více než pětitisícového města. Čističku, která ve městě slouží 17 let, vybudovala Kdyně převážně z dotací.

Situace ve Kdyni je ale specifická. Když nastane porucha, může se město během chvíle napojit na nýrskou vodu. Přes město totiž vede hlavní řad výtlačného vodovodu z přehrady pro Domažlicko.

Ke Kdyni patří i nejvyšší bod vodovodu Hluboká, kam se voda z Nýrska vytlačuje a odkud už jde samospádem přes Domažlice či Staňkov až do Holýšova. „Přepínáme se ale jen výjimečně, hlavně v době oprav. Pak musíme platit dražší nýrskou vodu,“ popsal Löffelmann.

Nejčtenější

VIDEO: Nejdelším železničním tunelem v zemi už jezdí vlaky s cestujícími

První vlak s cestujícími, který projel nejdelším železničním tunelem v České...

Nejdelší železniční tunel v České republice začíná sloužit veřejnosti na třetím železničním koridoru z Plzně do Prahy....

Zemřel šumavský podnikatel Talián. Stavěl hotely a přátelil se se Zemanem

František Talián na snímku z roku 2010, kdy se jako člen občanského sdružení...

Ve věku 70 let zemřel minulou středu vystudovaný právník František Talián, kterému přátelé přezdívali král Šumavy. Po...

Nová varianta pro Plekance. Zájem má Plzeň, potvrdil manažer Vlasák

Plekanec: O medaili se nikdo nebaví, vážíme si podpory diváků

O hokejistu Tomáše Plekance usiluje další klub z české extraligy - Plzeň. Pro iDNES.cz to potvrdil sportovní manažer...

Čisto na kolejích. V nejdelším tunelu nebude možné používat staré toalety

Prohlídka nejdelšího železničního tunelu v ČR u Plzně. (21. 9. 2018)

Už tento pátek se naplno rozjede provoz více než čtyřkilometrového železničního tunelu Ejpovice - nejdelšího v Česku....

Nový tunel u Plzně otestoval nákladní vlak, v pátek jím projedou i cestující

Nový železniční tunel u Plzně otestoval nákladní vlak. (15. 11. 2018)

Nákladní vlak projel v půl páté odpoledne jako první novým železničním tunelem u Plzně, který je nejdelší svého druhu v...

Další z rubriky

Čivavy vysvobozené z množírny stát rozprodá, zájemce čeká pohovor

Jeden z týraných psů nalezený v množírně v Plzni a v Sedlci. Nyní je na prodej.

Více než stovka psů, zejména čivav, které policie a veterináři zajistili v červenci při odhalení množírny zvířat v bytě...

Skiareál na Špičáku investoval do zasněžování, cena jízdenek stoupla

Na šumavském Špičáku začala zimní sezona. (7. ledna 2016)

Šumavský lyžařský areál Špičák investoval zhruba deset milionů korun do modernizace střediska. Šlo především o...

Bylo nám jedno, jestli je venku den, nebo noc, říká šéf ražby tunelu

Šéfem ražby nejdelšího železničního tunelu v ČR z Kyšic do Plzně je Štefan Ivor.

Tento týden začaly jezdit vlaky novým železničním tunelem u Plzně, který je nejdelší svého druhu v Česku. Ražbu obou...

Najdete na iDNES.cz