Křoví v Částkově ulici. Louka za supermarketem na Doubravce. Chodba u toalet v podchodu pod Sirkovou ulicí. Křoví ve svahu u vlakového nádraží Plzeň - Jižní předměstí. Naposledy provizorní příbytek nedaleko sídliště Vinice. To jsou místa, kde pro tyhle lidi skončila jejich životní pouť. Nejmladšímu z nich bylo 40, nejstaršímu téměř 70 let.
Poslední případ se týkal téměř sedmdesátileté ženy, která přebývala s partou lidí nedaleko Vinic. Vedoucí plzeňského charitního Domova svatého Františka Džemal Gërbani říká, že podle jeho informací úmrtí nesouvisela s počasím.
„S většinou z nich jsme byli v kontaktu při našem terénním programu. Byli to lidé, kteří z různých důvodů nechtěli navštěvovat naše služby v kamenných domech, a byli i v horším zdravotním stavu. Nejen my, ale i ve spolupráci třeba s úředníky z městských obvodů jsme jim nabízeli lékařskou péči včetně toho, že bychom je odvezli až k lékaři. Nemohu říct, že se to týkalo úplně všech, ale většina z nich nechtěla. Je to nejspíš náhoda, že zemřeli v tak krátkém časovém období,“ soudí Džemal Gërbani z plzeňské městské charity.
MF DNES zjistila, že mezi pěti zemřelými je i bezdomovec, který byl v posledních třech letech známou postavičkou v městské části Doubravka. Drobný vousatý muž o sobě při žebrání o drobné tvrdil, že vystudoval vysokou školu, a je bývalým letcem.
Policie bezdomovce zná, doručí jim i předvolání na úřad
Městská policie už několik týdnů častěji kontroluje místa v celém městě, v nichž bezdomovci přebývají. „Máme zmapované, kde se tihle lidé pohybují. Není problém doručit konkrétnímu člověku třeba i předvolání na úřad. V tomto týdnu jsme kontrolovali Jateční ulici. Na jednom z pozemků založili skládku právě lidé bez domova,“ řekla mluvčí plzeňských strážníků Jana Pužmanová.
Podle odhadů sociálních pracovníků v Plzni žije kolem 400 lidí bez domova, od dvacetiletých až po seniory. Bezdomovci v Plzni a v Praze jsou nyní cílem velkého srovnávacího projektu Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Začal v lednu letošního roku, unikátní je v tom, že dosud žádný výzkum se nezaměřoval na dvě města zároveň.
„Praha je víc roztříštěná do skupinek, v Plzni se více lidé znají, tráví čas pospolu, i pokud jsou hodně rozdílní,“ konstatoval hlavní řešitel Petr Vašát letos na jaře.
V Plzni žije na ulici hodně mladých. Cizinci tvoří asi 40 procent lidí bez domova. Pětadevadesát procent plzeňských bezdomovců pocházejících ze zahraničí pak tvoří Slováci.
Letošní teplý podzim způsobil, že o přespání v plzeňském Domě sv. Františka bezdomovci zatím příliš nestojí. „Jsme zvyklí, že touhle dobou bývá zájem o nocleh větší, než je naše kapacita. Teď zájem zhruba odpovídá počtu lůžek,“ uvedl vedoucí domu Džemal Gërbani. Řada bezdomovců si ale už přišla na Charitu pro teplé zimní oblečení.
