Přístroj PET/MR spojuje magnetickou rezonanci a pozitronovou emisní tomografii.
„Uspoří prostředky při léčbě, protože ta by měla být více cílená,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice v Plzni Václav Šimánek. Naplňuje tak rozvojový plán, na kterém začala už pracovat jeho předchůdkyně Jaroslava Kunová. Díky tomu nový přístroj za 110 milionů korun zaplatí nemocnice ze svých prostředků.
„Díky přístroji by nemělo dojít k předepsání neadekvátní terapie. Zařízení zpřesňuje rozhodnutí, kdy říznout, kdy dát chemoterapii, kdy dát biologickou léčbu, aby efektivita byla co největší,“ vysvětlil Šimánek.
Podle něj přístroj umožní ještě lepší diagnostiku a lékaři díky němu uvidí i útvary, které dříve nemuseli vždy zjistit.
„Některé tkáně lze lépe vyšetřit tomografem, jiné rezonancí. Třeba měkké tkáně, svaly, některé měkké orgány, jako je mozek, jsou lépe detekovatelné magnetickou rezonancí,“ popsal ředitel.
Do fakultní nemocnice se tedy budou sjíždět pacienti z celé republiky. „Budeme jako referenční pracoviště, které se bude snažit prokázat větší úspěšnost léčby, větší úspěšnost záchytu nádorových diagnóz. Na základě toho se rozhodne, kde bude další PET/MR v republice, protože by ho neměla mít každá nemocnice. V tomto směru je dobrá centralizace,“ připomněl Šimánek.
„Protože jsme první, budeme ukazovat, jaké jsou skutečné provozní náklady přístroje nebo kolik dokážeme vyšetřit pacientů,“ dodal ředitel.
Protože se jedná o magnetickou rezonanci, tak podle něj vyšetření nebude tak rychlé. V pavilonu N zdravotníci vyšetří odhadem čtyři pacienty denně. Výhodou rezonance také je, že nevystavuje pacienta záření jako CT.
A proč bude přístroj zrovna v Plzni? Kromě zajištění finančních prostředků hraje podle Šimánka roli i to, že v Plzni pracují odborníci.
„Jsme nejlepší radiologické pracoviště ve státě. Máme dva profesory, kteří patří mezi největší odborníky v republice a ti vytvořili kolem sebe i kvalitní tým lékařů či laborantů a mají velké zkušenosti jak s CT, tak MR, PET/CT. Logickým krokem je doplnit vše o PET/MR. Navíc máme kam přístroj umístit - vedle PET/CT v pavilonu N,“ vysvětlil ředitel nemocnice, která loni, stejně jako roky předtím, hospodařila bez ztráty.
Další chystané investice FNV areálu fakultní nemocnice na Borech se na jaře plánuje zprovoznění nové magnetické rezonance. Nemocnice by chtěla letos začít stavět také nový heliport a parkovací dům pro 400 aut. Pokud dostane příslib státních investic, chce co nejdříve začít stavět nový pavilon chirurgických oborů za 1,5 - 2 miliardy korun. V plánu je i přístavba hematoonkologie. |
Přístroj bude zřejmě na správném místě i z toho důvodu, že v Plzeňském kraji je nejvíce rakovinných nádorů v republice. Šimánek uvedl, že dalším důvodem může být dobře fungující odhalování nádorů a hlášení jejich počtu Národní referenční laboratoři v Praze.
Onkologická klinika v Plzni loni navýšila počet pacientů o 17 procent a prodloužily se tedy i čekací doby. Ty se podle Šimánka v Plzni počítají na týdny, což je v onkologii problém.
„Nemocnice proto jedná se zdravotními pojišťovnami o navýšení počtu lůžek z 60 na 90. Spousta zákroků na onkologii je totiž podmíněna právě počtem lůžek. Kapacity zářičů totiž jsou, biologické léčby také, ale pacient musí minimálně přes noc zůstat v nemocnici,“ popsal Šimánek.
Podpůrným argumentem pro pojišťovnu by podle něj mohlo být, že Plzeň je onkologickým pracovištěm pro více krajů. „Zasahujeme i do Karlovarského kraje, kde historicky onkologie byla, pak se utlumila. Zasahujeme částečně také do jižních a do středních Čech,“ dodal.
