Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pomník Američanům bylo možné zachránit, tvrdí sochaři. Architekt oponuje

  13:22aktualizováno  13:22
Rozdílné reakce vzbudil mezi lidmi krok plzeňské radnice, která nechala odříznout oba popraskané pylony památníku Díky, Ameriko! Zatímco jedni mají za to, že radikální řešení bylo nutné, druzí míní, že problém se dal vyřešit levnější a efektivní metodou.

Demontáž plzeňského pomníku Díky, Ameriko! (23. 4. 2016) | foto: Petr Eret

Pylony dělníci odřízli v sobotu a převezli je do skladu Správy veřejného statku města Plzně (psali jsme zde). Ne každý ale věří tomu, že pylony musely být těsně před oslavami osvobození Plzně americkou armádou odříznuty.

Vedení města uvedlo, že odstranění bylo nutné kvůli prasklinám a možnému zranění kolemjdoucích. Magistrát vychází z posudku odborníka.

Jenže některým občanům se to nelíbí. „Nevěřím, že by pylony skutečně představovaly pro veřejnost riziko,“ uvedl v e-mailu zaslaném redakci MF DNES čtenář Ivo Horák. „Nevěřím, že se musel pomník těsně před oslavami odstranit,“ řekla seniorka Jiřina Kubičková, když sledovala demontáž pomníku.

Rychlé odříznutí pylonů překvapilo klatovského sochaře Václav Fialu. „Přijít a odříznout tak nádherné bloky, to je drsné, až neuvěřitelné,“ odpověděl na otázku, co ho napadlo, když pomník odřízli.

I jemu se prý stalo, že mu socha popraskala. Problém vyřešil takzvanou kotvou, speciální technikou, která se pro zpevnění kamenných artefaktů používá.

„Provrtá se díra třeba o průměru 40 milimetrů, která protne pylon shora dolů a do otvoru se spustí tyč a zalije se zpevňující hmotou. U takto vysokého bloku by to sice nebylo úplně jednoduché, ale šlo by to. Pro každý pylon by se mohly použít i dvě tyče. Tím by se zafixovaly a vydržely by tisíc let. Město šlo ale jinou cestou, kterou nechci kritizovat, spíš mě překvapila rychlost, s jakou se bloky odstranily,“ uvedl Fiala.

„Po zpevnění nerezovou tyčí by se pylony nehnuly,“ souhlasí s technikou, kterou navrhl Fiala, sochař František Bálek. Podle něj by navíc zpevnění kotvou stálo zlomek toho, co město zaplatí za odříznutí, odvezení, nakoupení nového kamene, jeho opracování a znovuosazení.

Plzeňský architekt Jan Soukup je však přesvědčený, že odstranění pylonů bylo správné, i když to nebylo jednoduché rozhodnutí. Podle jeho slov byla trhlina na jižním pylonu už léta.

„Hrozil pád osmi tun na chodník“

„Sledoval jsem ji, v roce 2014 nastartoval její rychlý průnik pylonem. Dnes je za půlkou. Nevnímal jsem to jako něco, co nelze napravit. Navrhoval jsem navrtání a vložení nerez prutů. Trhlina je však kosá a v určitém časově neodhadnutelném termínu hrozilo usmyknutí a pád cca osmi tun na chodník,“ řekl Soukup.

Loni už zaznamenal trhliny na severním pylonu. Bylo jich více a byly vodorovné. „Byl jsem dost překvapený, ale dospěl jsem k názoru, že tam nic nehrozí, alespoň ne v blízkém čase a navrhl jsem opět trhliny zatmelit a barevně zcelit. Nicméně jsem to magistrátu oznámil a město objednalo expertizu stavu pylonů,“ uvedl Soukup.

Demontáž pylonů

Odborníci při podrobné kontrole památníku zjistili, že jižní pylon má jednu zjevnou trhlinu, ale severní pylon je narušen sítí vodorovných a svislých trhlin.

„Restaurátoři se klonili k názoru, že stav pylonů není beznadějný a že by si rádi zkusili severní pylon zachránit. Problém byl v tom, že tento pylon by záchranu nemusel přežít, v zásadě to byl zajímavý technický experiment. Petrolog záchranu pylonu vyloučil, statik také,“ vysvětlil Soukup.

Z jeho vyjádření vyplývá, že vyztužení pylonů by problém podle jeho názoru nejspíš vyřešilo jen na krátkou dobu.

„Co by bylo za deset nebo dvacet let? Rozpad severního pylonu by pokračoval. Tak by se zase nově vrtalo a dávaly nové výztuže? Mrzí mě, že lidé vnímají odstranění pylonů před oslavami jako schválnost a špatné gesto. Je to naopak. To se mají lidé při oslavách na památník dívat skrz zábrany?“ ptá se Soukup.

Dodává, že nyní je hlavně nutné pořídit nové pylony v co nejkratším čase. „Budu tomu ze všech svých sil pomáhat,“ slibuje architekt.

A co bude dál s odříznutými bloky? Podle Evy Kriegerové z tiskového odboru magistrátu se o tom teď povede debata. Do redakce MF DNES doputoval e-mail s návrhem rozřezat pylony na kostičky, prodat je Plzeňanům a za vybrané peníze pořídit nový pomník. „Rozřezání by bylo tak drahé, že by kostička stála 20 tisíc korun,“ uvedl ovšem Fiala.

Jak použít pylony, na kterých je prý nejcennější jejich velikost, by prý bylo pro Fialu krásné téma. „Kdyby o to někdo stál, tak se tím můžu zabývat a vytvořit pro město návrh artefaktu, který by mohl stát třeba někde v parku,“ dodal.

Pomník praskl, radnice ho nechala uříznout (23. dubna 2016)

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kácení a prořezávání stromů v Podzámecké zahradě v Kroměříži.
Muž na Trutnovsku zemřel při kácení smrku, další si na Plzeňsku uřízl ruku

Pád z výšky při kácení stromu v sobotu nepřežil muž ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku. Vážným zraněním skončila práce se dřevem také na Plzeňsku, kde...  celý článek

I drobečci z novorozenecké JIP na brněnském Obilním trhu poznají teplo mámina...
Smrt holčičky, kterou svěřili tetě, možná změní pravidla pěstounské péče

Případ dvouleté holčičky z Rokycan, která v pondělí v nemocnici podlehla následkům týrání, nejspíš rozpoutá velkou diskuzi o pravidlech svěřování dětí do...  celý článek

Antonín Schleiss (vpravo) se svým advokátem u Krajského sodu v Plzni během...
Bývalého náměstka silničářů soud zprostil obžaloby z dotačního podvodu

Krajský soud v Plzni zprostil obžaloby bývalého technického náměstka domažlické správy a údržby silnic Antonína Schleisse. Ten čelil obvinění, že poškodil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.