Stylizovaná brána ze čtyř dílů vznikla v umělecké kovárně ve Kvíčovicích na Domažlicku. Čtvrt roku ji tam vytvářeli umělečtí kováři Jiří Brož a Dmytro Romaniuk, který pochází z Donbasu.
„Podobu jsme v kovárně dlouho zvažovali. Květiny byly pro nás od počátku jasné. Když jsme zpracovali první návrh otevřených oblouků, okamžitě byl přijatý. Hlavní pro nás bylo, aby se dílo hodilo do prostředí náměstí ve Kdyni, aby s ním souznělo. Pro nás to byla výzva a zároveň odpovědnost, protože tu jsou už dvě díla významných umělců,“ vysvětlil kovář Jiří Brož.
Bývalý styčný policejní důstojník, který se zabýval migrací, při pracovních cestách viděl v zahraničních metropolích mnoho uměleckých děl vytvořených kováři. Uchvátila ho, oslovila.
Když před lety odešel do civilu, rozhodl se obnovit rodinnou kovářskou tradici. V Kvíčovicích znovu roztopil kovářskou pec a začal tvořit. Dodnes úzce spolupracuje s kováři ze zahraničí.
„Jde o to propojit jejich kreativitu s naším prostředím. Dávám do našich děl český pohled, protože ne vše by se k nám hodilo. Je to jiný styl, než na jaký jsou lidé zvyklí,“ objasnil Brož.
Starosta Kdyně Oskar Hamrus podotkl, že cílem oblouků je lidem zpřístupnit oba pomníky obětem světových válek na kdyňském náměstí nejen při oslavách osvobození města americkou armádou 5. května 1945.
„Byl to nápad místostarostky Věry Říhové, že by na náměstí mohly být dvě nádherné brány. Kovář Jiří Brož byl místem uchvácen. Lilie a růže na branách symbolizují svobodu. Když jimi člověk projde, je to pro něj symbolické otevření nových zítřků. Idea se mi od počátku líbila, je to nádherné dílo,“ řekl starosta Oskar Hamrus.
Podle něj byla brána zamýšlena jako připomínka 75 let osvobození města. „Zároveň ale bude pro další generace poselstvím a také vzpomínkou na rok 2020, protože vznikala v nelehké době celosvětové pandemie koronaviru. Připravujeme ještě osvětlení kované brány,“ řekl starosta Oskar Hamrus.
Jako jeden z prvních prošel pod usazenými branami druhý z kovářů Dmytro Romaniuk. V ruce nesl koš s květinami. Ten položil u pomníku padlých a hluboce se poklonil.
„Mám z bran pocit velkého uspokojení. Doufám a věřím, že budou přinášet radost generacím dnešních dětí i jejich dětí, a zároveň jim připomenou oběti válek,“ doufá Romaniuk.
Kováři doufají, že jejich dílo nepoškodí vandalové. „Věřím, že jako hezká věc budou brány v lidech vzbuzovat respekt, vyvolají v nich lepší já a oblouky nepoškodí,“ doufá Jiří Brož.
