Zimní rozpočet Správy a údržby silnic Plzeňského kraje, která se stará o komunikace druhých a třetích tříd, byl letos asi 200 milionů korun.
"V lednu jsme ušetřili asi 10 milionů korun, v únoru zřejmě také tolik," vysvětluje šéf krajských silničářů Stanislav Liška s tím, že konečné číslo bude jasné až po skončení zimní sezony.
V Plzni vyjížděli silničáři doposud asi pětkrát. "Ale na Klatovsku, Domažlicku nebo Tachovsku se jezdilo mnohem víc nejen kvůli sněhu, ale i námrazám nebo mrznoucím mlhám. Zapomenout nesmíte ani na preventivní posypy, které musíme dělat. Uspořit vlastně dokážeme jen naftu, když se méně jezdí. Posypový materiál se nakoupil před zimou. Co se nespotřebovalo nyní, použije se v příští zimě. Na podzim budeme nakupovat méně soli i drti, ve skladech jich máme ještě tisíce tun," spočítal Liška.
Jsou ale položky, na kterých silničáři neušetří, ani kdyby za celou zimu v kraji nespadla jediná vločka sněhu. Jsou to platy zaměstnanců a amortizace techniky. Tyto náklady má firma pořád, ať je zima jakákoli.
Ve druhé polovině března začnou silničáři sčítat škody, které několik mrazivých dnů způsobilo na silnicích. Předpokládají ale, že nových děr nebo prasklin v asfaltu nebude moc. Zaměří se tedy hlavně na silnice, které byly v dobrém stavu.
"Pokud vjedete na silnici, která už před zimou byla v havarijním nebo neuspokojivém stavu, a na ní začnete hledat, jestli tam za zimu přibylo něco dalšího, je to zbytečná práce. Zanedbanost silnic druhé a třetí třídy jen v Plzeňském kraji odhadujeme na 15 miliard korun. Abychom stav zlepšili, následujících 10 let bychom každý rok potřebovali 1,5 miliardy korun na silnice a mosty. To je nereálné, rozpočet celého kraje je 3,5 miliardy korun ročně. A postavte si proti tomu ušetřených 20 milionů ze zimní údržby za letošní leden a únor," říká Stanislav Liška.
A co lze za 20 milionů pořídit? V případě kompletní a důkladné rekonstrukce by peníze mohly stačit maximálně na dva kilometry silnice. Pokrýt vozovku novým celistvým asfaltovým kobercem by šlo až na sedmi kilometrech.
Jestliže se rozhodnou pro velkoplošné výspravy děr novými stroji, jež recyklují odfrézovanou asfaltovou drť ze silnic, z ušetřených peněz by mohli vyspravit i kolem 40 kilometrů vozovky.
"Opravy silnic takzvaně zgruntu z těchto peněz dělat nebudeme. Velkoplošné výspravy sice nevydrží 20 let, protože se neopraví i podloží pod vozovkou. Na méně exponovaných silnicích to lidem pomůže, zmizí z nich díry," vysvětlil Liška.
Zbytečné je podle něj investovat ušetřené miliony do silnic, které vytrvale ničí přetížené náklaďáky. Tam by výspravy vydržely jen pár měsíců.
