Odborníci ze Západočeské univerzity pomohli restaurovat Třebechovický betlém

Odborníci ze Západočeské univerzity pomohli restaurovat Třebechovický betlém | foto: Západočeská univerzita v Plzni

Třebechovický betlém už nepohání motor z pračky, pomohli vědci z Plzně

  • 1
Výzkumníci z plzeňské elektrotechnické fakulty přispěli k vylepšení zrestaurovaného Proboštova Třebechovického betlému. Vymysleli mu šetrnější pohon pro pohyb figur, kterým nahradili historický motor z pračky. Betlém nově osadili také čidly schopnými pohon zastavit a ohlásit poruchu.

Třebechovický betlém je jediným v Česku prohlášeným za národní kulturní památku. Vznikal od roku 1882 až do roku 1926 a na jeho ploše se nachází více než dva tisíce dřevěných vyřezávaných dílů.

„Mechanismy betlému jsou převodovány do velmi nízkých otáček, nejpomalejší cyklus trvá skoro deset minut. Pokud se uvnitř mechaniky něco porouchá, na hřídeli motoru nedojde k téměř žádnému navýšení momentu, který bychom byli schopni rozpoznat,“ vysvětluje Pavel Turjanica, který se společně s kolegou Janem Molnárem z Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE) Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni na opravě podílel.

Podle něj se kvůli tomu v minulosti stávalo, že se o problému nikdo nedozvěděl a došlo k závažnému poškození převodů. Plzeňští výzkumníci proto představili důmyslný zabezpečovací systém.

Jeho součástí je dvanáct laserových čidel, která neustále snímají pohyby předem vytipovaných částí mechaniky.

„Pokud se pohyb některé z nich změní, nebo dokonce zastaví, systém změnu vyhodnotí, okamžitě vypne pohon a signalizuje, ve které části rozsáhlého mechanismu došlo k potížím,“ říká Turjanica. Tuto úpravu plzeňští výzkumníci dokončili v listopadu, dnes už je betlém plně v provozu.

Na betlému pracovali ale plzeňští vědci už před několika měsíci. Na jaře je restaurátoři oslovili s prosbou, zda by jim mohli pomoci s modernizací pohonu.

Od osmdesátých let se o něj staral motor z vyřazené pračky. Ten byl sice funkční, ale k dřevěným mechanismům nebyl vůbec šetrný. „Byla to pro nás výzva a zároveň radost smíšená s hlubokou odpovědností. Opravou národní kulturní památky se nezabýváme každý týden,“ říká Pavel Turjanica.

Odborníci z RICE motor vyměnili za moderní pohon s asynchronním motorem řízený frekvenčním měničem, který disponuje pomalým rozběhem na požadovanou rychlost.