„Je to pro mě určitě obrovská radost i proto, že je to na pozadí tří úspěšných realizací. V tu chvíli se člověk může o to víc těšit na tu krásu, která zde vznikne,“ uvedl plzeňský biskup Tomáš Holub.
Ten má k této památce velmi osobní vztah. „V dějinných diskusích o vzniku Plzeňské diecéze byl přeštický kostel horkým kandidátem na biskupský kostel, sídlo biskupa. Vždycky, když jedu kolem, si uvědomuji, jaké tady má diecéze ukotvení. Tohle vlastně mohl být můj domov,“ doplňuje.
Stejně jako u většiny podobných rekonstrukcí je i u této plzeňský architekt Jan Soukup. „Je to velký prostor, kde se toho bude muset hodně udělat. Musíme objekt odsušit. Přestože se nachází na kopci, voda tady rozrušuje fasády a omítky. Bude třeba udělat fasády znovu. Hlavní je nová elektroinstalace, která bude efektivní s různými programy, jak co rozsvítit,“ konstatuje Soukup.
Důležitá bude také obnova dlažby. To jsou hlavní stavařské práce. „Pak jsou práce restaurátorské. Stejně jako v plzeňské katedrále se všechny obrazy, oltáře a sochy očistí. Chtěli bychom, aby se vrátila živost mramoru, který zde je. Po letech už je našedlý,“ vysvětluje Jan Soukup s tím, že úroveň vybavení kostela je vysoká.
„Zejména hlavní oltář a kazatelna. Pak je tady obraz Přeštické Panny Marie, který je tím nejcennější, stejně jako pro Plzeň Plzeňská madona. Fresku nahoře vytvořil na začátku dvacátého století secesní malíř Preissler. Je to zvláštnost, že se snažil styl podřídit baroknímu stylu. Především na barvách je ale znát i ta secese,“ sděluje architekt. Restaurování čeká také lavice.
Pro Jana Soukupa přeštický kostel neznamená jenom architektonickou památku. „Je nepřehlédnutelný. Jde o orientační bod v krajině. On ji vlastně organizuje. Vše se točí kolem něho,“ myslí si.
Součástí projektu je také rozšíření prohlídkového okruhu pro veřejnost o expozici týkající se historie a architektonických specifik kostela. Pro návštěvníky dojde rovněž k rozšíření prohlídkového okruhu o kapli sv. Barbory, která bude kompletně zrestaurovaná.
Hlavní schodiště je v havarijním stavu
Celková rekonstrukce interiéru a exteriéru kostela odstraní nevyhovující stav a rozšíří se tak možnosti prohlídek a celkového komfortu návštěvníků. V neposlední řadě dojde k rekonstrukci hlavního schodiště u silnice, které je v havarijním stavu.
Vytápění lavic, kvalitní ozvučení a osvětlení interiéru kostela prvotně poslouží pravidelným účastníkům bohoslužeb, ale i návštěvníkům koncertů.
Náklady na opravu jsou 81 milionů korun. Dotace z EU a národních zdrojů z toho představuje 76 milionů korun.
Barokní chrám byl postaven v letech 1750 až 1775 podle návrhu a z části pod vedením předního barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Poslední velkou rekonstrukci prodělal v letech 1992 až 1995.
Kostel v Přešticích je posledním z chrámů, které biskupství s pomocí EU opraví. V létě skončila více než stomilionová rekonstrukce katedrály sv. Bartoloměje v Plzni a rovněž víc než stomilionová oprava jezuitského kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce v Klatovech.
Na konci jsou také opravy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plasích za 70 milionů korun.
