Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oheň může pomoci zachovat vzácná vřesoviště, potvrdil to požár v Brdech

  8:10aktualizováno  8:10
Tři týdny po cvičných požárech vřesovišť na bývalé vojenské střelnici Jordán v Brdech mají ekologové první důkazy, že oheň přírodě pomohl. Vypalování se tak může stát legitimním prostředkem k udržení unikátních vřesovišť v nové CHKO Brdy.

Na dopadové ploše Jordán v Brdech uskutečnila správa CHKO řízený požár, který má pomoci zachovat unikátní vřesoviště. Do akce zapojili hasiči i vrtulník, který kropil plochy, kde už byl oheň nežádoucí. (18. května 2016). | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Šéf Chráněné krajinné oblasti Brdy Bohumil Fišer řekl, že se na spáleništi už začíná obnovovat porost. „Čmeláka vylétávajícího z podzemního hnízda ve shořelé ploše se podařilo vyfotografovat hodinu a půl po ohni, už druhý den se tam objevily ještěrky. Myslím, že zoologové jsou z toho nadšení, zřejmě ani oni sami nečekali, že to půjde tak rychle,“ sdělil Fišer.

Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vysvětlil, že spálené vřesy vyraší a začnou kvést v průběhu léta.

Řízený požár vřesoviště

„Máme nafotografováno, že život se do téhle oblasti rychle stěhuje. Co jsem sledoval už v týdnu po ohni, rozhodně to není mrtvá zóna. Navíc oheň k takovému území vždy patřil. Někteří vzácní živočichové a rostliny potřebují polomy nebo požáry. Když je nemají, z oblasti mizejí,“ podotkl Sedláček.

Brdská vřesoviště, jež jsou svým rozsahem ve střední Evropě vzácností, vznikla aktivitou vojáků na střelnicích.

Několikrát do roka se stávalo, že při střelbách vzplála od munice nejen dopadová plocha, ale oheň se dostal i do lesa. Pro vřesy, které nesnášejí zastínění stromy, byl podobný požár doslova omlazující kůrou. Několik měsíců po ohni spáleniště překryly mladé vřesy.

Odhalit, proč oheň přírodě neuškodí, byl jeden z cílů dvou květnových cvičných požárů na plochách 0,18 a 0,27 hektaru. Hasiči na hořících plochách měli sedm sond, které měřily teplotu ve výškách od půl metru nad zemí do 20 centimetrů pod povrchem.

Teplota se v zemi srovnala do pěti minut od požáru

„V hloubce dvou a půl centimetru pod povrchem na jednom místě teplota vystoupala na 52 stupňů, ale v tom místě byla navíc ještě tráva a dřevo. Na dalších šesti meřicích bodech dosáhla na 20 až 25 stupňů Celsia. Na téhle hodnotě teplota držela maximálně minutu, pak se vracela zpátky k původní před přechodem ohně. V pěti centimetrech, kde byla původně teplota 10 stupňů Celsia, se zvýšila maximálně o dva stupně. Ve větších hloubkách se nezměnila,“ vysvětlil hasič Jan Hora, který cvičení velel.

Měření ukázalo, že do pěti minut od průchodu požáru je v zasaženém místě stejná teplota, jako před příchodem ohně.

Teplota v hloubce dvou a půl centimetru je důležitá pro případ, že by v zemi zůstala ještě nějaká munice. Ve větších hloubkách mají své úkryty různá zvířata. Tam se ale teplota měnila minimálně.

Vypalování využívají i v zahraničí

Při květnových požárech oheň postupoval po vřesovišti rychlostí jeden až dva metry za sekundu. Pro vypalování byly ideální podmínky, maximální teplota zaznamenaná půl metru nad povrchem byla kolem 550 stupňů, přímo v plameni byla nejvyšší naměřená asi 800 stupňů Celsia.

„Je to nižší teplota, než když si topíte v kamnech. Dá se přirovnat k tomu, že topíte mokrým dřevem a ještě se neohřejete,“ vysvětlil Jan Hora.

Kdyby ale vřesoviště vzplálo v letních vedrech, pak by se oheň šířil deset- až čtyřicetkrát rychleji než nyní, určitě by se plameny dostaly do korun stromů a pro desítky hasičů by to byl vyčerpávající a dlouhodobý zásah.

Ekolog Ondřej Sedláček loni společně s kolegy zpracoval rozsáhlou studii, která se zabývá právě působením ohně jako ozdravného procesu v chráněných oblastech. Jsou v ní zmíněny i zkušenosti z několika evropských zemí, kde podobné vypalování praktikují.

Řízený požár vřesoviště v Brdech natočil dron (19. května 2016)

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vítězný návrh siluety světce od Adama Kovalčíka se nelíbil některým...
Referendum o světci a palmě v Nepomuku nebude, projekt se odkládá

Referendum o vybudování siluety svatého Jana Nepomuckého na kruhovém objezdu v Nepomuku na Plzeňsku se neuskuteční. Rozhodli o tom zastupitelé města. Projekt...  celý článek

(ilustrační snímek)
Policie obvinila z usmrcení řidiče, který srazil na přechodu dva chlapce

Policie obvinila z usmrcení z nedbalosti řidiče, který v červnu v Plzni srazil dvě děti. Sourozenci na následky zranění v nemocnici zemřeli. Muži hrozí až šest...  celý článek

(ilustrační snímek)
Muž nahlásil bombu na plzeňském soudu, dostal čtyři roky a musí platit

Čtyři roky ve vězení stráví Štěpán Paleček za šíření poplašné zprávy. Před dvěma roky oznámil, že je na plzeňském krajském soudu bomba. Kromě toho musí...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.