Obraz svatého Václava v nebeské slávě na výstavě Zbožnost a vznešenost.

Obraz svatého Václava v nebeské slávě na výstavě Zbožnost a vznešenost. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Ztracený obraz svatého Václava se po 230 letech vrací do kláštera

  • 3
Do kláštera v Plasích na Plzeňsku se po 230 letech vrací vzácný barokní obraz svatého Václava v nebeské slávě. Dílo bylo dlouhou dobu považováno za ztracené, ale našlo se při přípravě výstavy Zbožnost a vznešenost.

Na obraz narazil historik umění Štěpán Vácha, který je spoluautorem výstavy o barokním umění na Plzeňsku, při probírání evidenčních karet památek.

„Bylo to pro nás asi největší překvapení. Než jsme se do práce pustili, vůbec jsme o existenci díla nevěděli. Zarazili jsme se, protože bylo jasné, že jde o významný obraz. Začali jsme proto pátrat. V takových případech se samozřejmě hodí znalosti a zkušenosti, které z minulosti máte,“ říká Štěpán Vácha, který pracuje v Ústavu dějin umění Akademie věd.

Dílo významného malíře Jana Kryštofa Lišky bylo léta považováno za ztracené. Nakonec se ale ukázalo, že to byl omyl. Obraz existuje. Jen dlouhou dobu ležel zastrčený v boční kapli františkánského kláštera v Plzni.

Nikdo dnes není schopen říci, jak se tam vlastně dostal. „Když byl plaský kostel, v němž se nacházel, v roce 1826 přestavěn na mauzoleum, dílo bylo převezeno do kostela ve Smrkovci u Mariánských Lázní,“ říká Vácha.

A tam na plátno čekaly další peripetie. V padesátých letech minulého století totiž na místě vznikl výcvikový vojenský prostor a kostel byl zbourán.

„Kam zmizel mobiliář, nikdo neví. Zdálo se, že vše bylo zničeno. Vypadá to, že někdo osvícený obraz svatého Václava zachránil,“ konstatuje Vácha.

Poničený obraz musel projít náročným restaurováním a nyní se po 230 letech vrací do plaského kláštera, kde ho uvidí i návštěvníci památky. A není to jediný unikát, který si na letošní rok v Plasích připravili.

V klášteře bude po delší době k vidění také želvovinový oltář plaského opata Eugena Tyttla, který zmizel v druhé polovině 18. století. Ten byl zřejmě vytvořen podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla pro konventní kapli sv. Bernarda. Návštěvníci spatří rovněž dvojstěnný barokní flakon z osobního majetku opata Tyttla.