Jedná se o mimořádnou kauzu, která téměř zbořila tehdejší koalici na plzeňské radnici. Tam si totiž kvůli rozdílnému postoji k proplacení víceprací vjely do vlasů zástupci ODS a ČSSD.
Koncem ledna 2013 byl v souvislosti se sporem odvolán náměstek primátora Petr Rund (ODS), který měl stavbu divadla na starost. Koalice, v níž měli hlavní slovo ODS a ČSSD, tehdy prošla těžkou krizí.
Nové divadlo v Plzni |
Občanští demokraté tvrdili, že vícepráce má město zaplatit, protože byly opodstatněné, a sociální demokraté to naopak odmítali. Zastupitelé nicméně schválili pouze proplacení 20 milionů za vícepráce související s divadelní technikou, ale v případě zemních prací nesouhlasili.
Budova stála celkem zhruba 900 milionů. Kvůli sporu hrozilo, že divadlo neotevře podle plánu v září 2014. Radnice se proto musela s firmou Hochtief dohodnout, že divadlo dokončí včas.
Společnost oznámila, že spor o úhradu zemních prací pošle k soudu. A tam se v pondělí začaly probírat její požadavky. Zástupci společnosti Hochtief tvrdí, že jsou v právu, proto se při stavbě narazilo na nečekané komplikace, o nichž nemohli vědět.
Spor vznikl kvůli asfaltu a dalším materiálům pod povrchem
„V podloží byly stavební konstrukce, které bylo třeba odstranit. V zemi byly také velké asfaltové kry. Zemina, která měla být odvezena a zlikvidována, nebyla čistou zeminou. Jednalo se o směsný a stavební odpad, s jehož likvidací souvisí větší náklady,“ vysvětlovala právní zástupkyně Hochtiefu Tereza Chalupová.
Upozornila, že firma o svém zjištění, co je pod zemí, informovala zástupce města dva týdny po převzetí staveniště v květnu 2012.
„Došlo k dohodě, že dílo bude provedeno v plném rozsahu,“ řekla. Na základě toho zástupci firmy připravili takzvané změnové listy, které stanovily, co bylo proti původním výkazům výměr uděláno jinak.
Zmocněný zástupce města to schválil.
„Změnové listy podepsali vedoucí odboru investic Evžen Kaucký a vedoucí oddělení příprav staveb Jaroslav Petrák,“ uvedla Chalupová. Zdůraznila, že Kaucký měl oprávnění jednat za město ve všech věcech včetně obchodních.
To zřejmě dokládá i skutečnost, že mohl za město s firmou Hochtief podepsat i celkovou smlouvu o dílo.
Právní zástupkyně Plzně Sylvie Sobolová obhajobu radnice stavěla na tom, že stavební firma si měla předem zjistit, do jaké zakázky jde. „Zhotovitel garantoval, že se seznámil s místními podmínkami staveniště. Nese plnou odpovědnost za to, že si stav staveniště nezjistil včas před uzavřením smlouvy,“ argumentovala.
Tvrdila, že skutečnost, že někteří zástupci města změny proti smlouvě odsouhlasili, neznamenala, že za to lze požadovat jejich proplacení. Odvolávala se na to, že k tomu by bylo zapotřebí uzavřít dodatek ke smlouvě schválený zastupiteli.
Zástupkyně Hochtiefu oponovala tím, že se firma nemohla o tom, co je v podzemí dozvědět předem. Společnost vycházela i z geologického průzkumu, který byl součástí zadávací dokumentace poskytnuté městem. Výsledky průzkumu ale neodpovídaly skutečnosti.
Žaloba má 50 stran, dokumentů ke stavbě jsou šanony
Tereza Chalupová zdůrazňovala, že za správnost dokumentace odpovídalo město a tuto odpovědnost nelze přenést na stavebníka.
Zástupkyně města nicméně trvala na tom, že případné úpravy ceny vyžadovaly souhlas zastupitelů. „Žalobce zná podmínky veřejných zakázek a nemohl předpokládat, že si může cenu za vícepráce sjednat na kontrolních dnech se zástupci odboru investic,“ konstatovala.
Soudní spor se zřejmě ještě potáhne. Žaloba má 50 stran a souvisejících dokladů o průběhu stavby je několik šanonů.
Kromě sporu o zemní práce se Plzeň soudí s Hochtiefem ještě o další záležitosti ohledně stavby divadla. Nejvýraznější z nich je betonová plastika ve tvaru velkého vejce. Za tu mělo město firmě Hochtief zaplatit více než šest milionů korun, dosud ale uhradilo jen 4,6 milionu. Zbylých asi 1,8 milionu odmítá zaplatit s tím, že dílo není vyrobené podle zadávací dokumentace.
