První spor se týkal ceny takzvaných víceprací, zejména likvidace kontaminované zeminy. Celkem šlo o zhruba 20 milionů korun.
Druhý spor se vedl o velikost betonové plastiky ve tvaru vejce před budovou. Město odmítlo proplatit firmě plnou cenu, což zdůvodňovalo tím, že plastika je výrazně menší, než měla být. Ve hře přitom bylo přibližně 1,8 milionu korun.
Spor o zemní práce se Plzni podařilo vyhrát v roce 2019. Soud odmítl požadavek firmy, aby město muselo uznat změny v postupu prací a souhlasit tak s vícepracemi a tedy i jejich proplacením.
„Odmítnutí práva na zvýšení ceny v důsledku zemních prací i v situaci, kdy zemní práce byly skutečně poskytnuty, nemůže být považováno za jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku,“ uvedla v odůvodnění mimo jiné soudkyně Hana Sedláčková.
Ta tvrdila, že změny mělo schválit zastupitelstvo města, což se nestalo. Zástupci firmy ale vycházeli z toho, že radnice pověřila vyřizováním takových záležitostí zástupce odboru investic a ten skutečně oprávnění jednat za město měl, o změnách věděl a souhlasil s nimi a sporné práce opravdu provedené byly. Šlo tedy o ne zcela jasnou situaci, kterou ukončil až verdikt soudu.
Paralelně probíhal soudní spor o betonové vejce. Za to mělo město podle původního plánu zaplatit zhruba 6,5 milionu, ale protože byla plastika menší, uhradilo město přibližně o 1,8 milionu méně.
Soud první instance sice uznal, že je vejce menší, než by mělo být, nicméně polovinu sporné částky firmě přiznal a Plzeň tedy měla zhruba 900 tisíc korun doplatit. Vypadalo to na remízu.
„Město se ale odvolalo k Vrchnímu soudu a ten konstatoval, že město nic platit nemá,“ prohlásil náměstek primátora Pavel Šindelář. Podle něho to znamená uzavření sporu se stavební firmou. „Ustáli jsme to tedy nejen v případě zeminy, ale také v případě vajíčka,“ řekl.
Po prvním verdiktu, který se vztahoval k zemním pracím, se Hochtief neodvolal a u sporu o betonové vejce podle náměstka už připadá v úvahu pouze dovolání, které neočekává.
Konflikty o financování stavby, zejména o proplacení zemních prací při budování Nového divadla, představovaly na radnici v Plzni v roce 2013 spor nejtěžšího kalibru.
Kauza ohrožovala spolupráci v koalici ODS a ČSSD, která město vedla. V důsledku sporu byl koncem roku odvolaný tehdejší náměstek primátora Petr Rund z ODS.
Město řeší spor i s ministerstvem financí
Kromě sporu s Hochtiefem řeší Plzeň ještě spor s ministerstvem financí v souvislosti s nepřiznanou částí dotací. I v této záležitosti se nyní městu vede dobře.
Spor vypukl v roce 2015 kvůli údajně špatně zorganizované veřejné zakázce na stavbu divadla. Problém vznikl, když ministerstvo financí řeklo, že město při hodnocení nabídek stavebních firem neoprávněně žádalo bankovní garance a přihlíželo i k ratingu bank.
Podle ministerstva mohly takové podmínky některé zájemce diskriminovat. Zástupci radnice takový výklad odmítli a trvali na tom, že pravidla pro zakázku byla v pořádku a v době výběru se jednalo o běžnou praxi. Zdůrazňovali, že stejně se chovalo i ministerstvo financí.
„Bankovní záruky jako hodnotící kritérium byly v soutěžích o veřejné zakázky zakázané až 1. dubna 2014. I ministerstvo financí bankovní záruky a rating bank jako hodnoticí kritérium u svých zakázek používalo a zákon to připouštěl. Měnit názory a pak je zpětně aplikovat na jednotlivé případy vede k absolutní právní nejistotě,“ řekl v roce 2015 Šindelář.
A vývoj u soudu dává zástupcům města zapravdu. „Správní soud došel k závěru, že rozhodnutí ministerstva není správné,“ sdělil Šindelář.
Správní soud neuznal tvrzení ministerstva, že město neoprávněně použilo při výběrovém řízení na stavební firmu požadavek bankovní záruky a bankovního ratingu. Kvůli tomu byla přitom dotace městu zkrácena o 34 milionů korun.
Celkově město na stavbu divadla, která stála zhruba 900 milionů korun, mělo z dotací získat 180 milionů. Budova Nového divadla v Plzni se začala stavět v roce 2012, pro diváky se otevřela v září 2014.
