"Za 49 let od vydání posledních dějin Plzně z roku 1965 máme k dispozici nové poznatky, navíc byla tehdejší publikace koncipovaná jinak - nebyla zmapovaná hudba ani pravěk. Nyní je také bohatší obrazová příloha, protože je polygrafie mnohem dál než tehdy," popsal bývalý šéf archivu města Plzně a spoluautor Jaroslav Douša.
Nové dějiny Plzeň potřebovala podle historiků i proto, že hlavně modernější dějiny jsou v publikaci z roku 1965 poplatné tehdejšímu režimu, a je tedy nutné sejmout z nich ideologické zkreslení.
"První díl byl z ideologického pohledu téměř v pořádku, o dalších dvou se to říci nedá," poznamenal Douša. Ten zájemcům o dějiny města radí, aby zkoumali oba díly společně. "Protože v nových dějinách byly stránkové rozsahy určitým způsobem omezené, a některé části jsme proto z původních dějin nemohli převzít," upřesnil Douša.
Největším překvapením při přípravě publikace byl objev dosud neznámého nejstaršího plánu plzeňského opevnění, který pochází z roku 1620 a který v rámci jiného bádání ve vědecké knihovně ve Stuttgartu objevil vědec Robert Šimůnek.
"Je to absolutní unikum," popsala objev Marie Malivánková-Wasková, která sepisovala ekonomickou část dějin Plzně a spolu s Doušou se starala o koordinaci prací.
"Všichni víme, že Mansfeld dobyl Plzeň a na dva roky ji obsadil. A aby ji uhájil před těmi, kteří by ji chtěli dobýt zpátky, nechal ve městě modernizovat hradby a v rámci Mansfeldových oprav vznikl tento nejstarší plán. Nikdo netušil, že existuje. Je to krásná ikonografická věc, která je přílohou dějin ve formě skládačky v téměř stejném formátu," popsala Malivánková-Wasková, podle které byl dosud nejstarším plánem města ten z roku 1654.
"Doteď jsme považovali za úchvatné, že máme tak cenný plán města, a tento je ještě starší," uvedla historička.
Magistrát města podpořil publikaci částkou 1,6 milionu korun. Prodává se v knihkupectvích a v plzeňském městském archivu za bezmála 800 korun. Další dva díly by měly být na pultech do dvou let.
