Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Brd jezdívali na letní byty i pražští umělci, říká autor nové knihy

  9:05aktualizováno  9:05
Beran, Brda nebo Hradec - to jsou některé brdské kopce, kterým je věnována nová kniha Tajemství brdských vrcholů II spisovatele Jana Hajšmana. Inženýr elektrotechniky si brdské lesy zamiloval a zdejší kopce prošlapal, projel na kole i na lyžích.

V uplynulých dnech vyšly tři nové tituly pro milovníky Brd a Šumavy. Pokračování dvou knih o brdských a šumavských vrcholech a 100 zajímavostí ze Šumavy. Na snímku jsou jejich spoluautoři - zleva: Jan Hajšman, Jaroslav Vogeltanz a Petr Mazný. | foto: Martin Polívka, MAFRA

Jsou v Brdech nějaké rarity, které jste na svých častých cestách do této oblasti objevil?
Ve středních Brdech je dost zajímavých míst, které se, pokud bude vojenský újezd zrušen, určitě stanou součástí nových značených cest. Příkladem jsou Jinecké hřebeny, skalnatý hřeben mezi Ohrazenicemi a Valdekem, jehož hrad Valdek už je zpřístupněné místo. Jedná se o výrazný skalnatý hřeben s rozhledy, s výhledem na cílovou plochu Brd se zbytky původních lesů. Je to velice hezký a vzácný kus přírody.

Kolik je v Brdech kopců - osmistovek?
Říká se, že jich je deset, ale je jich trochu víc.

Vyšlo o Brdech hodně literatury?
Kniha použitelná pro turisty, kde jsou informace historické, přírodní i turistické a zároveň doplněné současnými fotografiemi, výhledy a panoramaty, se zatím neobjevila.

Z čeho jste vycházel při přípravě knihy o brdských vrcholech?
Nastudoval jsem veškerou literaturu, která o Brdech vyšla. Začal jsem průvodci z konce 19. století. První turistický průvodce, kdy lidé objevovali centrální Brdy, vyšel asi v roce 1897. Okrajové části objevovali turisté ještě dříve, od poloviny 19. století. Hodně se Brdy zabýval po svém založení Klub českých turistů.

Na kopcích vyrůstaly první rozhledny. Byly většinou dřevěné, takže po deseti, patnácti letech zanikly. Dnes se turisté znovu snaží o jejich vybudování. Příkladem je Kotel nad Rokycany o výšce 575 metrů, kde fungovala rozhledna na přelomu 19. a 20. století. A dnes už se zde staví nová.

Kde by podle vás mohla ještě vzniknout rozhledna?
Pozorovací vojenská věž, která byla využívaná i turisty, stála na Beranu nad Svatou Dobrotivou u Zaječova nebo na vrchu Jordán v centrálních Brdech.

Zmínil jste, že turistické a vojenské využití Brd se za první republiky velmi dobře doplňovalo. Jak to tehdy vypadalo?
V sobotu a v neděli se do Brd vždy nahrnuli turisté. Jezdívali tam na letní byty i známí pražští umělci.

Jaká část vojenského újezdu je dnes zpřístupněná veřejnosti?
Tak deset procent hlavně v okrajové části. Přitom síť cest je tam poměrně hustá. Jsou i velmi dobře udržované, protože údržba spadá pod vojenské lesy, které jsou hospodářské. Řekl bych, že cesty jsou udržovanější než na Šumavě. Dnes už existují i mapy, takže se v Brdech dá slušně orientovat. Síť značených stezek je ale zatím jen při okraji.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Auto Link & go jezdí bez řidiče. (17. 10. 2017)
Technici z Plzně pomohli postavit auto, které řídí jen superpočítač

Během čtrnácti měsíců postavili odborníci prototyp auta Link & go s autonomním řízením. Na jeho vývoji se podíleli i lidé z plzeňské firmy MBtech. Na silnice...  celý článek

V zásilce, která vybuchla, byla baterie do elektrokola.
Ve třídírně zásilek vybuchl balíček, byla v něm baterie do elektrokola

V plzeňské firmě na třídění zásilek vybuchl balíček s akumulátorem. Zaměstnanci stačili požár zlikvidovat před příjezdem hasičů. Příčinu náhlého samovznícení...  celý článek

Požár osobních aut v Poběžovicích ve čtvrtek 5. října.
Žhář ničí na Domažlicku auta, během dvou týdnů hořela už čtyři

Během dvou týdnů hasiči likvidovali dva požáry v Poběžovicích na Domažlicku. Neznámý žhář si v obou případech vybral ke svému řádění auta.   celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.