Ani u jednoho z těchto výtvorů se neví, kdo je vytvořil, ani zda šlo o stejnou osobu. Podle domněnek by ale za vším měl stát jeden člověk.
Myslí si to i plzeňský architekt a odborník na církevní památky Jan Soukup. „Já jsem se domníval, že to bude mít pokračování, protože dát někam ručičky a dál nic, to nemá moc smysl. Jen jsem netušil, jaké,“ říká Jan Soukup.
Ruce, chodidla a obličeje |
Aktivita neznámého tvůrce jej pobavila a zároveň ji i oceňuje. „Sympatické je, že ta díla neřvou a že jimi autor nechce nějak šokovat,“ dodává architekt.
Záhada tak pokračuje. „Je tam přítomno tajemno, což je dobře. Díla dělali asi nějací romantici,“ podotýká s tím, že si v Plzni nepamatuje na žádnou podobnou situaci.
„O ničem takovém netuším. Zatím se tady projevovali pouze sprejeři, a to na rozdíl od tohoto případu sympatické není,“ doplňuje Jan Soukup.
O smyslu plastik lidé spekulují především na internetu. Podle některých ruce u kostela souvisí se hřbitovem, který se kdysi na náměstí nacházel.
Co se nožiček u synagogy týče, podle některých Plzeňanů není náhodou, že výtvory se zde objevily v době, kdy si připomínáme výročí transportů židovských obyvatel do Terezína.