„Na všechno kolem natáčení bylo embargo, celé to zůstalo dlouhé měsíce v utajení,“ říká Radka Šámalová, projektová manažerka Regionální filmové kanceláře Plzeňského kraje. Právě ta pomáhala zahraniční produkci najít v regionu vhodné lokality.
Naši zemi si štáb vybral proto, že v létě, kdy se mělo natáčet, tady panovala poměrně příznivá epidemická situace. „I tak platila velká bezpečnostní opatření. Nikdo mimo štáb se nesměl k natáčení přiblížit. Účastníci byli pravidelně testováni na covid-19 a také byli od sebe co nejvíce odděleni. U takových produkcí jde o poměrně velké investice, takže kdyby některý z účastníků onemocněl, byla by to pro ně konečná,“ konstatuje Šámalová.
Wie is de mol? je v Nizozemsku velmi populární pořad, kterého se účastní deset známých nizozemských osobností, které během natáčení plní různé typy úkolů. Cílem je mezi soutěžícími rozpoznat toho, kdo hru tajně sabotuje.
Pořad má několikamilionovou sledovanost. Pro země, kde se natáčí, jde o velmi dobrou reklamu. „Diváci, kteří show sledují, pak často v hojném počtu místa natáčení navštěvují. V době, kdy se natáčelo, to vypadalo, že díky tomu turistický ruch dost získá. Vzhledem k tomu, jaká je tu situace nyní, to už je samozřejmě o něčem jiném,“ doplňuje Šámalová.
Devátá část nizozemské reality show Wie is de Mol? se odehrávala v Karlovarském a Plzeňském kraji. Soutěžící plnili poslední dva akční úkoly v lesích Svatošských skal a v kaolinovém dole Nevřeň. Závěr epizody se uskutečnil v hotelu Nové Lázně.
K prvnímu dílu reality show natáčené v Česku přitáhla veřejnoprávní televize NPO 1 rekordní tři miliony diváků. To je vůbec nejvíce v jednadvacetileté historii pořadu.
Pořad mohou diváci sledovat i online a na sociálních sítích existují kromě oficiálních profilů také desítky fanouškovských skupin. Každý díl komentují youtubeři a speciální aplikaci soutěže používá více než milion příznivců.
Důl je oblíbeným místem filmařů
Vysílání desetidílného pořadu přišlo v okamžiku, kdy se Nizozemsko nachází v lockdownu, lidé častěji sledují televizi a jsou aktivnější na internetu.
„Celková mediální hodnota je proto nevyčíslitelná. Odhady se pohybují v desítkách milionů eur,“ říká ředitelka zahraničního zastoupení agentury CzechTourism Benelux Petra Palečková. „Navíc je to období, kdy se plánují květnové a letní prázdniny,“ podotýká Palečková s tím, že pokud to epidemická situace dovolí, bude mít tento pořad zcela jistě pozitivní vliv na příjezdy turistů z Nizozemska do České republiky. Podobná zkušenost už existuje. Například po natáčení v Gruzii zaznamenala země meziroční nárůst počtu nizozemských turistů o 56 procent.
Na Nevřeň padla volba kvůli tomu, že filmaři hledali podobný podzemní areál. „Dělali jsme v tomto směru průzkum, uvažovalo se i o dolech ve Stříbře nebo areálu v Hrádku, ale nakonec se nejvhodnějším místem ukázal právě kaolinový důl. I proto, že produkce hledala lokaci, která je zajímavá i pro turisty. Natáčení tu probíhalo asi jen čtyři dni, protože štáb měl malou časovou rezervu,“ podotýká Radka Šámalová.
Důl v Nevřeni je mezi filmaři velice oblíbený. „Odstartovala to pohádka Čertí brko, která se zde natáčela. Šlo o ukázkovou spolupráci s filmaři. Místo bylo dříve pro veřejnost nepřístupné. Produkce na vlastní náklady vybudovala vstup do podzemí. Ten je díky tomu od té doby za běžných podmínek veřejnosti přístupný,“ doplňuje Šámalová.