Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvíc se nám stýská po Městských lázních, řekli Plzeňané v anketě

  12:00aktualizováno  13. března 12:25
Někdejší dominanta plzeňského Denisova nábřeží - budova Městských lázní - získala nejvíce hlasů v anketě iDNES.cz. Čtenáři v ní vybírali zaniklé místo, které jim v Plzni nejvíc schází. Z celkových 2 444 hlasů, získaly lázně 932. Druhé místo obsadil Lochotínský park a lázně s 367 hlasy.

Městské lázně na Denisově nábřeží získaly v anketě iDNES.cz nejvíc hlasů. | foto: MF DNES

Server iDNES.cz dal čtenářům vybrat ze sedmi zaniklých staveb a objektů v Plzni. Bylo mezi nimi Plzeňské výstaviště, pionýrská železnice, městské lázně, kino Elektra, Malé divadlo, Lochotínský park a Dům kultury Inwest.

Na výsledky hlasování v Plzni se můžete podívat zde

Vítězem ankety je kdysi rozlehlá budova Městských lázní na Denisově nábřeží v centru Plzně. Pochází z přelomu 20. a 30. let minulého století. Ve své době to byly nejmodernější lázně v zemi, za války utrpěly při jednom z náletů, ale dočkaly se opravy a dál sloužily svému účelu až do začátku 90. let. Od té doby jsou ale opuštěné a chátrají.

Takto vypadaly Městské lázně po dostavění v roce 1932
Zchátralá hlavní budova lázní s bazénem, na jehož stěnách se vyřádili sprejeři
Zchátralé a už téměř dvacet let uzavřené městské lázně v Plzni.

Několik let měl lázně v nájmu podnikatel Jaroslav Kokeš. Radnice pod vedením tehdejšího primátora Zdeňka Proska poté vyměnila budovu za akcie firmy Inwest Shop, která zkrachovala. Později lázně získala pražská firma Amádeus Real. Během pěti let je nedokázala opravit. V roce 2006 zastupitelé zvažovali možnost koupit lázně zpět. Úvahy ztroskotaly především proto, že rekonstrukce by si vyžádala stovky milionů korun. Od té doby objekt vlastní italský podnikatel Pierluigi Cardoselli.

Pionýrská železnice - propaganda i světový unikát

V Plzni bývala technická atrakce, jedinečná i v celosvětovém měřítku. Takzvaná pionýrská železnice spojovala v letech 1959 až 1976 zastávku trolejbusu - dnes tramvaje - Pod Záhorskem se zoologickou zahradou a areálem plzeňského výstaviště.

Pionýrská železnice v Plzni.

"Pro malé Plzeňany patřila jízda pionýrkou do zoo k oblíbené součásti rodinného výletu," vzpomíná Miroslav Klas ze sdružení Společnost pro veřejnou dopravu. Připouští, že pionýrská železnice byla ideologickou propagandou komunistického režimu.

"Ve světle tehdejší doby tomu tak nějaký čas skutečně bylo, ovšem tento prvek rychle vyprchal a pionýrka byla především originálním dopravním prostředkem. Z dnešního pohledu vlastně také dobrým preventivním programem předcházení kriminality mládeže," uvažuje Klas.

Ostatní ankety najdete zde

Provoz železnice zajišťoval tehdejší Park kultury a oddechu v Plzni a patronát držely Československé státní dráhy, jejíž zaměstnanci chodili zabezpečovat na železnici provoz a dohlížet nad mládeží - pionýry, kteří zastávali funkce průvodčích, pokladních, výpravčích, signalistů a pochůzkářů.

Pionýři řídili i elektrickou jednotku pod dohledem zkušeného strojvedoucího.

Počátkem 70. let zájem o pionýrskou železnici ale rychle opadal a trať zejména v podmáčeném úseku u řeky Mže vyžadovala obnovu. Na podzim 1976 tak vláček vyjel na trať naposledy.

Výstaviště, aneb zašlá sláva Ex Plzeň

Jedna ze zastávek na tramvajové lince číslo 2 v Plzni se jmenuje Výstaviště, proč tomu tak je, ale dnes možná mnozí mladí lidé ani nevědí. Na místě, kde před sedmi lety vyrostlo obchodní centrum Plaza, bývalo desítky let výstaviště, kterým za socialismu procházely každoročně desítky tisíc návštěvníků.

Archivní snímek plzeňského výstaviště s logem ExPlzeň

Nejrůznější výstavní expozice se v areálu, který sahal od vstupu v Přemyslově ulici až za řeku Mži, konaly už od začátku 20. století, v roce 1938 tam začala stavba výstaviště. Areál s hlavním vstupem z Palackého náměstí zabíral plochu 100 tisíc metrů čtverečních. V roce 1966 se zde uskutečnil první ročník celostátní výstavy gastronomie Ex Plzeň. Za dobu jejího konání ji navštívilo 200 tisíc lidí včetně sovětského kosmonauta Jurije A. Gagarina.

Tradice velkých veletrhů a výstav v Plzni vzala za své po listopadu 1989. S příchodem nového století se o atraktivní pozemky blízko centra města začala zajímat společnost Plaza. Město jí vyšlo vstříc a schválilo demolici výstaviště.

Místo na filmy do vietnamské tržnice

Do budovy na rohu Americké a Škroupovy ulice, kde bývalo jedno z největších kin v Česku s kapacitou 750 diváků, se už na filmy déle než pět nechodí.

Archivní snímek budovy kina Elektra. Budova tam stojí stále, ale na filmy tam
Interiér plzeňského kina Elektra

Kino Elektra (dříve také Moskva) mělo stejný osud jako další klasické biografy ve městě a s nástupem multikin svou činnost ukončily. V jeho prostorách jsou nyní obchodníci, převážně Vietnamci s jejich klasickým sortimentem.

Dům kultury Inwest. Ještě stojí, ale osud má asi zpečetěn

Čtenářům dáváme možnost hlasovat v anketě o stavbě, která byla v porovnání s ostatními postavena teprve nedávno a není ani dlouho, co svému účelu přestala sloužit. Přesto je téměř jisté, že je její osud zpečetěn.

Dům kultury Inwest, který podle všeho čeká demolice

Plzeňský Dům kultury ROH byl na břehu řeky Radbuzy v centru města dokončen v roce 1986 a betonový komplex si získal mezi lidmi brzy přezdívku Dům hrůzy u Radbuzy.

Zařízení s dvěma sály o kapacitě 1 500 lidí, divadlem, restaurací získala přes časem společnost Amádeus. A ta se ho rozhodla zbourat.

Od poloviny loňského roku je komplex opuštěný a letos by měl být srovnán se zemí. Na jejím místě má Amádeus v plánu postavit obchodní a zábavní centrum Corso.

Kopule Malého divadla zmizela před 35 lety

Déle než sto let byla kopule bývalého Německého (později Malého) divadla v Goetheho ulici jednou z dominant centra Plzně. Divadlo z roku 1869 sloužilo výhradně německy mluvícímu obyvatelstvu Plzně. Po válce se mu začalo říkat Malé divadlo a po otevření nedalekého Komorního divadla se zde hrálo představení čím dál méně. Od roku 1966 už sloužilo jen pro děti.

Historický snímek Anglického nábřeží v Plzni z roku 1940 s kopulí Malého

"Objekty divadla, vedlejšího Německého domu i některé další budovy byly zbořeny v roce 1977. Po mnoho let předtím byly domy ošalovány bedněním, aby padající omítky i zdivo nikoho nezranily. V takovém stavu byla ostatně v této době polovina Plzně," vzpomíná Pavel Frýda na serveru www.zanikleobce.cz. Na uvolněném místě po zboření divadla byla postavena budova dnešní Komerční banky.

Lázně zanikly, Lochotínský park čeká na vzkříšení

Historická pohlednice z lochotínských lázní

Lázeňství a Plzeň. Dnes toto spojení zní neuvěřitelně, ale minulost byla jiná. Před 180 lety proto vznikl Lochotínský park a vedle něj vyrostly lázeňské domy. Nad pramenem léčivé vody v dnešním areálu nemocnice Privamed vyrostla kolonáda. Lázně zahájily provoz v roce 1834. Úspěšné ale nebyly. Jejich poslední zbytky zmizely na konci 70. let minulého století při stavbě Karlovarské třídy.

A Lochotínský park přežívá v zanedbaném stavu. Město má už několik let naplánovanou jeho obnovu, ale zatím je odložena na neurčito.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Antonín Schleiss (vpravo) se svým advokátem u Krajského sodu v Plzni během...
Bývalého náměstka silničářů soud zprostil obžaloby z dotačního podvodu

Krajský soud v Plzni zprostil obžaloby bývalého technického náměstka domažlické správy a údržby silnic Antonína Schleisse. Ten čelil obvinění, že poškodil...  celý článek

V zásilce, která vybuchla, byla baterie do elektrokola.
Ve třídírně zásilek vybuchl balíček, byla v něm baterie do elektrokola

V plzeňské firmě na třídění zásilek vybuchl balíček s akumulátorem. Zaměstnanci stačili požár zlikvidovat před příjezdem hasičů. Příčinu náhlého samovznícení...  celý článek

Trestní zákoník (ilustrační foto).
Slovák, který zneužíval děti, bude po šesti letech ve vězení vyhoštěn

Muž ze Slovenska, který je ve vězení za sexuální zločiny na vlastních dětech, bude po odpykání trestu vyhoštěn z České republiky. Rozhodl o tom plzeňský...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.