Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naučná stezka o těžbě uhlí vede do míst, kde lze najít i fosilie rostlin

  12:07aktualizováno  12:07
Více než dvousetleté důlní činnosti, povrchovým uhelným dolům i souvisejícímu průmyslu je věnovaná nová naučná stezka v Břasích na Rokycansku. Pět a půl kilometru dlouhá trasa má osm zastavení a nabízí příjemnou procházku i zajímavé informace z historie, včetně dobových fotografií či vzpomínek pamětníků.

V oddolovaném území vzniklo Vranovické jezero. | foto: Lucie Sichingerová, 5plus2.cz

„Zarostlé haldy či díry v zemi bychom přešli bez povšimnutí, ale tyto pozůstatky činnosti našich předků za povšimnutí stojí. Informační cedule zájemce seznámí s historií daného místa, leckdy tajemnou či překvapivou. Jsou srozumitelné laikům i dětem. Stezka je vhodná pro školy, zajímavou výuku v přírodě či školní výlet,“ vysvětluje autor textů Ondřej Bílek z Břas, který podklady pro cedule připravoval celý rok.

Čerpal z odborné literatury a archivů obcí a institucí, radil se s odborníky. „Pomohl například paleontolog Západočeského muzea Josef Pšenička nebo uhelný geolog Josef Pašek z Radnic,“ dodává Bílek.

Mapa naučné stezky. Z jedné zastávky odbočuje turistická trasa k loni otevřené...

Mapa naučné stezky.

Cedule kromě textů obsahují i dobové fotografie či pohledy, polozapomenuté příběhy či vzpomínky pamětníků.

„Břaský revír byl v první polovině 19. století největším uhelným těžařem, těžilo se zde nepřetržitě více než 200 let. Unikátní byl především v lepší hornické přístupnosti než v jiných revírech, měl totiž příznivější geologické poměry a vhodnější uložení slojí. To umožňovalo těžbu až 14 metrů mocné svrchní radnické sloje povrchovými lomy, které byly v té době raritou,“ vysvětlil geolog Josef Pašek.

Břasko se tedy díky těžbě uhlí stalo jednou z kolébek průmyslové revoluce. Uhlí se spotřebovalo v hojných průmyslových podnicích, například chemických, kde se vyráběla z místních surovinových zdrojů kyselina sírová (dříve nazývaná vitriol) a další chemické produkty.

Dále zde byly sklárny, železárny, hrnčírny, cihelny a další provozy založené na spotřebě místního uhlí, zejména k vytápění nebo v parních strojích.

Informační cedule věnovaná uhlobaronskému zámečku.

Informační cedule věnovaná uhlobaronskému zámečku.

V místech, kudy naučná stezka vede, se dokonce dají běžně najít kromě zkamenělých rostlin i střepy nádob, které se používaly na pálení zmíněné kyseliny sírové.

Zajímavá je i historie uhlobaronského zámečku nebo zatopeného oddolovaného území - dnes Vranovického jezera.

„Ještě v 60. letech tu bylo fotbalové hřiště, fotka z roku 1967 na tabuli popisující ukončení těžby ukazuje fotbalovou branku, ale už ve vodě,“ říká Ondřej Bílek a dodává, že zajímavé jsou také zbytky úzkokolejných důlních vleček, ze kterých jsou dnes patrné jen náspy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trestní zákoník (ilustrační foto).
Slovák, který zneužíval děti, bude po šesti letech ve vězení vyhoštěn

Muž ze Slovenska, který je ve vězení za sexuální zločiny na vlastních dětech, bude po odpykání trestu vyhoštěn z České republiky. Rozhodl o tom plzeňský...  celý článek

Prezident Miloš Zeman dostal v Nepomuku samopal na novináře. (20. 10. 2017)
Prezident Zeman dostal v Nepomuku dřevěný samopal na novináře

Prezident Miloš Zeman ukončil svoji třídenní návštěvu Plzeňského kraje. Na závěrečné tiskové konferenci ve Zbirohu na Rokycansku se odpoledne pochlubil jedním...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se starostou Horšovského Týna Václavem Mothejzíkem. (19....
Těžba lithia se možná nevyplatí. Je třeba vyčkat na průzkum, řekl Zeman

Prezident Miloš Zeman se během druhého dne svojí návštěvy Plzeňského kraje vyjádřil k plánované těžbě lithia v Česku. Při setkání s občany v Horšovském Týně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.