Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve vojenském muzeu v Rokycanech je rozmístěno opevnění proti Hitlerovi

  19:38aktualizováno  19:38
Z pohraničních oblastí převezli do Rokycan zátarasy, které ve třicátých letech minulého století bránily hranice Československa. Jsou součástí nové naučné stezky muzea na demarkační linii. Návštěvníci mohou obdivovat i pevnostní objekty chránící Atlantický val v Normandii.

„Jednotlivé pevnostní objekty takzvaného lehkého opevnění byly převezeny přímo z pohraničních oblastí a zakomponovány do terénu tak, jak sloužily v letech 1936 až 1938,“ uvedl František Koch, ředitel Muzea na demarkační linii, jehož součástí nová stezka je. Vznikla u příležitosti osmdesátého výročí Mnichovské dohody.

Přímo ve vnitřní expozici pak byla postavena přesná replika lehkého objektu vzor 37B, která je plně vybavena předválečnou výstrojí.

Fotogalerie

Součástí stezky jsou i objekty novodobého opevnění Československa, které vznikaly od roku 1948. Nechybí ani podzemní chodby, kde si mohou návštěvníci prohlédnout například pozorovatelnu, kulometný objekt nebo objekt s osazenou tankovou věží.

„Stezka má osm zastavení a její jedinečnost tkví především v tom, že jsou zde v jednom prostoru umístěny obranné prvky z předválečného i poválečného období. Navíc do všech objektů je možné vstoupit,“ konstatuje Koch.

S budováním opevnění se začalo v první polovině třicátých let minulého století, kdy se v Německu stal říšským kancléřem Adolf Hitler.

Jako vzor sloužila obrana Francie, která v té době patřila k našim největším spojencům. Začalo se proto budovat stálé opevnění založené na hraničních pohořích. V roce 1936 odstartovala výroba železobetonových pevnůstek. Umístěny byly většinou v bezprostřední blízkosti státní hranice.

Vybavení objektů bylo poměrně skromné. Výzbroj tvořily kulomety vzor 24 a vzor 26 umístěné na dřevěných lavicích. Až v roce 1938 se k nim přidala kulometná lafeta. Střílny byly betonové bez jakéhokoliv opancéřování.

Československo tehdy kromě pevnůstek vzoru 36 používalo také ty z roku 1938. „Koncem září 1938 jich na našich hranicích stálo kolem deseti tisíc. Nacházely se u Stříbra, Vranovské přehrady nebo na Chomutovsku. Mnoho jich bylo samozřejmě na Šumavě kolem Sušice nebo Lenory,“ sděluje František Koch.

Před areálem mohou zájemci spatřit, jak se vyvíjely protitankové zátarasy. K vidění zde jsou i ty prvorepublikové nazývané rozsocháče. Šlo o ocelové zábrany, které byly nejpoužívanější překážkou v lehkém i těžkém opevnění.

Po roce 1938 se těchto zábran zmocnili Němci. Dovezli je z Československa do Normandie a použili na opevnění pláží atlantického valu.

Nechybí ani rekonstrukce zatarasení hraničních přechodů pomocí kolejnicových uzávěrů. Ty znemožňovaly průjezd vozidel, bylo jimi ale možné projít pěšky.

Na bránění Železné opony se v 60. a 70. letech minulého století používaly takzvané Dračí zuby, což byly betonové jehlany.



Nejčtenější

Kauza plzeňského gólu. Proč ho videorozhodčí nechal uznat

Michael Krmenčík z Plzně vykouzlil na tváři úlevnou grimasu, z dorážky překonal...

V případu uznaného gólu plzeňských fotbalistů, kterému předcházel těsný ofsajd, se objevily "polehčující" okolnosti....

Událost po 75 letech. Tři ligové týmy vyhrály první čtyři zápasy

Spartan Guélor Kanga (vlevo) v souboji s teplickým Jakubem Horou.

Sparta dvanáct bodů, Slavia i Plzeň také. Fotbalová liga prožívá historickou událost, pětasedmdesát let se nestalo, aby...



VIDEO: Vandal vyryl na vůz fotbalisty Limberského skoro třímetrovou rýhu

Vandal vyryl na vůz fotbalisty Limberského skoro třímetrovou rýhu

Přes dva a půl metru dlouhý vryp udělal do boku auta fotbalisty Davida Limberského muž s taškou v ruce. Při činu v...

Nejmladší ze zabitých vojáků Patrik Štěpánek bude mít pohřeb v Plzni

Desátník Patrik Štěpánek z 42. mechanizovaného praporu v Táboře zahynul při...

V pátek po poledni se v kostele Panny Marie Růžencové na Jiráskově náměstí v Plzni uskuteční pohřeb čtyřiadvacetiletého...

Muže na hrázi rybníka u Plzně zřejmě pokousal bobr, případ řeší policie

Ochránci přírody odchytávali bobra evropského, který vlezl na zahradu v Klabavě...

Čtyřiapadesátiletý muž v pondělí k večeru řekl záchranářům, že ho pokousal bobr u Drahotínského rybníka poblíž Zruče na...

Další z rubriky

Sucho ohrožuje nově vysázené stromy, starým se zase lámou celé větve

Lobezský park v Plzni před revitalizací. (17. října 2016)

Mladé nedávno zasazené stromy jsou v Plzni v důsledku letošního horkého a suchého léta nejohroženější součástí městské...

V nejdelším tunelu u Plzně už jsou koleje, vlak po nich pojede v listopadu

Na portálu u Kyšic už je vystavěná gabionová stěna mezi tubusy. V celém jižním...

Stavbaři budující nejdelší železniční tunel v České republice u Plzně finišují. V minulém týdnu upevnili koleje v...

Starostové chtějí dokončit, co začali. Do voleb půjdeme znovu, říkají

Volební místnost v Osvětimanech na Uherskohradišťsku.

Většina výraznějších osobností, které stojí v čele menších obcí Plzeňského kraje, bude v komunálních volbách obhajovat...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz