Ředitel Správy hřbitovů a krematoria města Plzně Jiří Skala tvrdí, že hlavním důvodem ke kácení je bezpečnost návštěvníků hřbitova. "Stromy jsou přestárlé a z valné většiny vnitřně vyhnilé, hrozící nejen vyvrácením, ale především rozlomením," upřesnil Skala.
Problém se stromy podle jeho slov vznikl před více než půl stoletím. "Kdy se zanedbaly výchovné řezy a současná nadzemní část většiny stromů neodpovídá rozsahu ani kvalitě kořenového systému," konstatoval.
Skala také upozornil, že kácení je součástí celkové revitalizace hřbitova, která bude trvat sedm až osm let. Ročně se přitom v minulosti na hřbitově kácelo kolem 30 stromů, už letos jich však bude 90. V celém areálu největšího hřbitova v Plzni je přitom dnes necelých šestnáct stovek stromů.
Marek Kůs z odboru životního prostředí magistrátu uvedl, že zásah na hřbitově nezmění zásadním způsobem dosavadní ráz areálu. "Budou se tam nově vysazovat opět lípy, které ale dorůstají pouze výšky kolem čtyř metrů," řekl.
Ekologům se rozsáhlé kácení příliš nelíbí
U lidí zabývajících se ochranou přírody, ale tak rozsáhlé kácení na jednom hřbitově vyvolává rozpaky. Jaromír Bláha z Hnutí Duha zdůraznil, že malé stromy nebo keře nikdy nenahradí ty velké.
"Ke krajině a prostředí člověka velké stromy patří. Konkrétně lípy se dožívají několika set let. U každého stromu hrozí, že nějaká větev spadne na zem. Pokud chce mít člověk extrémní bezpečnost, pak by musel žít v uzavřeném prostoru a jíst jídlo v tabletách. Kácet vzrostlé lípy a odůvodňovat to bezpečností je dost problematické," uvedl Bláha.
Martin Marek z plzeňské pobočky Strany zelených zdůrazňuje, že pokácení tisícovky stromů, ohrozí mnoho živočichů. "Dotkne se to ptáků, kteří tam hnízdí, i brouků. Pokud vysázené stromy porostou několik let a pak budou jen čtyři metry vysoké, bude to proti dnešku obrovský rozdíl," poznamenal Marek.
Šárka Svobodová z plzeňského pracoviště České inspekce životního prostředí uvedla, že kácením na hřbitově by se inspektoři zabývali, pokud by někdo projekt napadl a stěžoval si.
