Někteří farmáři už šumavské louky využívají. Například Milan Rychecký chová na

Někteří farmáři už šumavské louky využívají. Například Milan Rychecký chová na Knížecích Pláních highlandy - to je skotský náhorní skot. | foto: NP ŠUmava - Pavel Pechoušek

Šumava obnoví zaniklé louky, zemědělci je mohou využít jako pastviny

  • 12
Na Šumavě přibude míst, kde budou moci hospodařit soukromí zemědělci. Správa národního parku totiž začala obnovovat tradiční šumavské louky, které se dříve využívaly jako pastviny, ale v posledních letech zarůstaly náletovými dřevinami.

Louky, které na Šumavě kdysi vytvořili lidé, aby tu mohli hospodařit a chovat zvířata, téměř zmizely. Zarostly náletovými dřevinami a přišly o původní skladbu rostlin a živočichů, kteří tu žili.

Proto chce Správa národního parku Šumava louky obnovit a nabídnout je zemědělcům, aby tu mohli chovat dobytek.

"Bezlesí, které bylo na Šumavě vytvořeno lidskou činností, je typickou kulturní a krajinnou dominantou Národního parku Šumava. Zaujímá přibližně 10 tisíc hektarů, což je asi 15 procent z celkové rozlohy parku. Nicméně plocha hospodářsky využívaného bezlesí na území Národního parku Šumava je jenom 4,5 tisíce hektarů a dál se zmenšuje. Tento trend chceme na vytipovaných místech zastavit," popsal ředitel NP Šumava Jiří Mánek.

Na šumavských loukách hospodaří například soukromý zemědělec Václav Bílek z Hartmanic. "K využití už mám jen něco přes 700 hektarů. Velikost pozemků se pořád zmenšovala a zmenšovala," vysvětlil Bílek. 

Bezlesí za posledních dvacet let ze šumavské krajiny postupně mizelo. Teď se péče o louky stává prioritou správy parku. "Nebudeme se dál dívat, jak Šumava postupně zarůstá. To je v rozporu s důvody, pro které byl národní park vyhlášený," uvádí ředitel Mánek.

Plocha luk se zvětší až o tisíc hektarů

Správa parku začala nálety vyřezávat už na jaře a nyní pokračuje. Ve spolupráci se zemědělci má v plánu zvětšit plochu luk, na kterých se bude hospodařit, až o tisíc hektarů.

"Šumavskou krajinu tvoří mozaika porostů v různých fázích zarůstání od otevřených lučních ploch až po lesy. Aby se tato mozaika udržela, je potřebné čas od času porosty na bezlesí vrátit do počátečních stádií zarůstání a vybrané nálety dřevin zredukovat," vysvětluje Jiří Mánek.

Výběr luk, kde se náletové dřeviny odstraňovaly, nebyl náhodný. Na jaře a v létě je vytipovali odborníci národního parku.

"Prošli zhruba 1 500 hektarů bezlesých ploch a označili všechny náletové dřeviny, které bude třeba pokácet," uvedl mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.