Václav Zahrádka provozuje v Čachrově své vlastní Muzeum drezín.

Václav Zahrádka provozuje v Čachrově své vlastní Muzeum drezín. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Hlídač č. 47 i Páni kluci. Tam všude si zahrály drezíny z Čachrova

  • 0
V Čachrově na Klatovsku nikdy nejezdil vlak. Přesto tady vzniklo Muzeum železničních drezín, které má i svoje vlastní koleje. Založil jej nadšenec Václav Zahrádka, který stroje začal sbírat v roce 1987. Jeho drezíny už si zahrály i ve filmu a televizi.

Václav Zahrádka sbírá drezíny. V muzeu v Čachrově na Klatovsku jich má už deset. Jako první opravil s kamarády inspektorskou drezínu z roku 1851. 

Je to zajímavý paradox. Vlak tudy nikdy nejezdil, přesto v Čachrově najdete Muzeum železničních drezín. To má i vlastní koleje.

Ve sbírce Václava Zahrádky je celkem deset drezín. Většina je původních, některé jsou zdařilé kopie.

Sbírka se začala utvářet v roce 1987. Tehdy objevil Zahrádka v Českém Brodě v domku u dráhy starou inspektorskou drezínu. Pocházela z roku 1851. Za ty roky, kdy se nepoužívala, se na ní nakupilo spoustu nepotřebného harampádí. Chátrala několik desetiletí.

„My jsme ji dva roky dávali dohromady, na koleje se poprvé dostala 6. června 1989, kdy jsme s ní vyrazili na oslavy výročí železnice do Brna,“ přibližuje dnes 66letý Zahrádka.

Nejstarším exponátem je kopie drezíny se šlapadly

Jak název napovídá, tato drezína byla určena pro inspektory. Ti jezdili nahoře na sedátku, dole pak sluhové. A co je zajímavé, drezína měla speciální otáčecí mechanismus, aby mohla jezdit oběma směry. „Inspektoři nikdy necouvali,“ usmívá se Zahrádka.

Tu ukrývá Václav Zahrádka na zahradě ve speciálním depu - garáži pro tyto stroje. A o kus dál stojí také drážní domek se zahradní železnicí.

Nejstarší kousek vůbec je věrnou kopií drezíny se šlapadly z roku 1825. Tu vymyslel Josef Božek na Pražské polytechnické škole, pomáhal mu s tím Jan Souček ze Švihova.

Když bylo v roce 1824 vydáno povolení na stavbu železné a dřevěné silnice, neboli koněspřežné tratě z Českých Budějovic do Lince, začala se vyrábět i první vozidla pro tuto dráhu.

Václav Zahrádka provozuje v Čachrově své vlastní Muzeum drezín.

„Oni mimo jiné vyrobili tento jízdní stroj, který nazvali Fahrmachine, a dodali v roce 1825 do Budějovic. Tam s ním vozili obecenstvo, aby je získali pro myšlenku železnice,“ přibližuje Zahrádka.

Mimochodem právě zmíněný Jan Souček se stal prvním železničním opravářem v Rakousku a kromě toho otevřel i první nádražní restaurace. 

Kopii Součkovy „Dresiny se šlapadly neboli Fahrmaschine“ vyrobil Václav Zahrádka s kamarády podle dokumentace Národního technického muzea.

„Rozdíl je v tom, že je vyrobená na normální rozchod, nikoliv koněspřežný, tedy 1 435 mm namísto 1 106 mm,“ říká Zahrádka.

Ve sbírce má i další skvosty. Kopii drezíny systém Bernard z roku 1838, drezínu Sheppard (1857), Schefield (1869) či traťmistrovské kolo Wohanka z roku 1897. Teď sběratel dokončuje drezínu z roku 1876, která jezdila na České západní dráze. „Je už ale těžké vůbec nějakou sehnat,“ posteskl si Václav Zahrádka.

Zahrádkovy drezíny byly k vidění i ve filmech či televizi. Ta inspektorská hrála v Hlídači č. 47, další se objevila ve snímku Páni kluci.

„A taky je mohli lidé spatřit v televizních pořadech Toulavá kamera nebo Tajemství železnic,“ jmenuje Zahrádka, který se k drezínám dostal přes svého dalšího koníčka - modelářství.