Bobr, kterého našli strážníci, je pravděpodobně loňským mládětem. Právě v této době je totiž rodiče vyhání z rodných lokalit, aby si sama našla své místo, kde založí bobří tlupu.
"Bobr evropský je noční hlodavec, jehož populace na Plzeňsku v posledních deseti letech výrazně stoupá. Vyskytují se již několik let na řece Radbuze, Mži a Berounce," říká šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.
O poměrně vysokých počtech bobrů na území města jasně svědčí i stále častější nálezy uhynulých zvířat. Jenom plzeňská záchranná stanice přebírala a zajišťovala v posledních třech letech celkem šest uhynulých bobrů na území města Plzně.
Přestože je na Plzeňsku populace bobrů životaschopná a poměrně stabilní, typický bobří hrad z klacků, kamenů, bláta a větví ekologové v regionu zatím neobjevili.
Bobra evropského rozeznáte od nutrie snadno, má plochý ocas, který mu slouží jako pádlo.
"Většina bobrů žijících na našem území bydlí totiž v norách. Jediné, co lze u řeky z jejich činnosti najít, jsou jak klasické ohlody - tedy kmeny okousané do tvaru ořezané tužky a také zásobárny větví natahaných do vody. To jsou vlastně takové spižírny," vysvětlil Makoň.
Podotkl, že zejména na řece Radbuze se kromě bobrů hojně vyskytují také nutrie americké. Narozdíl od bobra ale nejsou zdejším původním druhem.
Od nutrie americké rozeznáte bobra bezpečně podle placatého velkého ocasu, který mu slouží hlavně jako pádlo. Je velice plachý a aktivní hlavně v noci. "V přírodě ho málokdy překvapíte a kdo viděl živého bobra venku, může hovořit o štěstí," konstatoval Makoň.
Nutrie americká má ocas v řezu kulatý, dlouhý jako provázek. Můžete ji vidět i přes den a lidé je krmí u Papírenské lávky v Plzni na Slovanech.
Makoň také upozornil, že nutrie je zvíře dovezené z Ameriky, původně domácí a chované hlavně na maso či kožich a nemá v naší přírodě co dělat. Navíc svou přítomností ohrožuje a vytlačuje všechny naše původní druhy jako je právě bobr nebo ondatra.
