Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z ruiny se stalo pohádkové místo. Šumavský Mouřenec si lidé zamilovali

  8:39aktualizováno  8:39
Kostel svatého Mořice na Mouřenci u Annína na Klatovsku uspěl v anketě o nejlepší proměny zanedbaných míst. Objekt, který byl před pětadvaceti roky ruinou, se proměnil v malebné místo vyhledávané turisty i filmaři.

Kostelík v Mouřenci, pro jeho malebnost si ho vybrali filmaři pro pohádku Anděl Páně | foto: Vratislav KonečnýiDNES.cz

Veřejnost i odborníci v soutěži nazvané „Má vlast cestami proměn“ vybírali nejzdařilejší proměny zanedbaných míst a sídel v krajině, z nichž se staly, většinou díky úsilí místních nadšenců, důstojné objekty s užitečným využitím.

Církevní stavba obdržela dvě ocenění. O jednom rozhodovala odborná porota, o druhém veřejnost prostřednictvím internetového hlasování. Mezi 112 přihlášenými získal Mouřenec téměř 39 procent všech hlasů.

Fresky na stěnách kostela svatého Mořice na Mouřenci u Annína na Šumavě.

Fresky na stěnách kostela svatého Mořice na Mouřenci u Annína na Šumavě

„Požádali jsme o podporu naše fanoušky na Facebooku a také prostřednictvím e-mailu. Že ale dostane Mouřenec tolik hlasů, to jsme nečekali. Je to úžasná zpráva a poděkování pro německý Podpůrný spolek sv. Mořice, pro všechny německé rodáky a další lidi, kteří zničenému Mouřenci pomohli vstát z popela a vdechují mu život,“ říká Lukáš Milota z českého spolku Přátelé Mouřence, který o kostel v současnosti pečuje.

Stejný názor jako laická veřejnost měli i odborníci. „Cenu odborné poroty dostávají ty proměny, které mají být příkladem pro ostatní,“ vysvětlila ředitelka pořádající asociace Entente Florale Drahomíra Kolmanová.

Svatý Mořic je druhým nejstarším kostelem v jihozápadních Čechách. Dříve vznikl pouze ten v Albrechticích. Historie Mouřence sahá do doby, kdy se na Šumavě těžilo zlato, vedly tudy významné obchodní cesty a do regionu přicházeli první křesťané.

Současná stavba pochází z období kolem roku 1220. Po odsunu sudetských Němců a po následném nástupu komunistického režimu totiž nastala její devastace.

Od roku 1991, kdy začaly opravy, prošel kostel na Mouřenci ohromnou proměnou. Z ruiny se stal jednou ze šumavských atrakcí, která od roku 2011 láká návštěvníky na prohlídky.

Kromě renovace fasády objektu bylo důležité zejména restaurování vzácných fresek pocházejících ze 14. a 16. století. Našly se v roce 1993 a brzy poté je opravila akademická malířka a restaurátorka Miroslava Houšťová. V letech 1991 až 1993 se také uskutečnila kompletní rekonstrukce objektu.

Kostelík s kostnicí, kde bývaly v minulosti uloženy ostatky stovek lidí, si získal popularitu rovněž tím, že zde režisér Jiří Strach natáčel část pohádky Anděl Páně i pohádku Tři životy.

Trailer k filmu Anděl Páně 2





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman si během lednové návštěvy sáhl na andělíčka na katedrále...
Zeman popáté míří do Plzeňského kraje, navštíví spalovnu i vesnici roku

Prezident Miloš Zeman ve středu přijede na třídenní návštěvu Plzeňského kraje. Mimo jiné si prohlédne spalovnu odpadu v Chotíkově a zamíří také do Břas, které...  celý článek

Christopher Lamber odešel od úterního soudu s podmínkou. (17. 10. 2017)
Soud zmírnil trest řidiči, který ujížděl před policisty. Dostal podmínku

Krajský soud v Plzni snížil trest jednadvacetiletému muži z Německa, který v dubnu nezaplatil u čerpací stanice a ujížděl po dálnici D5 před policisty. Ve...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se starostou Horšovského Týna Václavem Mothejzíkem. (19....
Těžba lithia se možná nevyplatí. Je třeba vyčkat na průzkum, řekl Zeman

Prezident Miloš Zeman se během druhého dne svojí návštěvy Plzeňského kraje vyjádřil k plánované těžbě lithia v Česku. Při setkání s občany v Horšovském Týně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.