Oslavu uspořádal s téměř měsíčním předstihem Aeroklub Letkov. "Chtěli jsme, aby to bylo stylové, na letišti. Takže jsme kvůli přijatelnějšímu počasí zvolili září a vydařilo se to," uvedl Tomáš Bartoníček z Aeroklubu v Letkově u Plzně, kde je Štandera čestným členem.
Brigádní generál Štandera, který za druhé světové války létal u francouzského a později i britského královského vojenského letectva RAF, se narodil 5. října 1918.
"Věděl jsem, že se tady něco děje. Ale, že to bude takhle velké... To jsem nečekal," neskrýval překvapení a dojetí Štandera.
Na letkovském letišti bývá častým hostem. I v pokročilém věku se občas posadí do kokpitu letadla, když ho kolegové svezou. "Ale jenom když je to zadarmo," usmíval se v rozhovoru s novináři. Žádný oblíbený stroj nemá.
"Víte, pohled ze vzduchu je stále nádherný. Když už jednou začnete létat, až do smrti neskončíte," vyznal se muž, jenž se v sobotu v Letkově setkal se spoustou známých tváří. "Jen se tady podívejte okolo, vždyť jsou to samí staří dědci. A pořád tady blbnou jako malí kluci," smál se Štandera.
"I když ti sedmdesátiletí jsou proti mně vlastně mladíci," dodal se šibalským úsměvem.
"Víte, my piloti jsme zvláštní banda. Umíme být sprostí, občas si i vynadáme. Ale přesto je mezi námi zvláštní pouto, my jsme zkrátka my," dodal Štandera, jenž je jedním z posledních dvou žijících českých pilotů, kteří prošli celou druhou světovou válkou.
Popřát oslavenci přišel i vojenský přidělenec z ambasády Velké Británie v Praze Andrew Shepherd.
Štandera dostal k 95. narozeninám obraz, který zaznamenal jednu z epizod jeho válečného života letce, modely letadel i tolik oblíbenou whisky.
Miroslav Štandera při bojové činnosti nalétal 1 320 hodin. Po válce se vrátil do Československa, ale komunistický režim ho po převratu od letectva vyhodil. Podařilo se mu utéci zpět do Anglie, kde sloužil v RAF do roku 1955. Pak se vyučil stříbrotepcem a opravoval čajové konvice.
Po odchodu do důchodu se přestěhoval v roce 1983 do Bavorska, v roce 1994 se vrátil do Plzně, kde u dcery žije dodnes. Je čestným občanem Plzně, byl povýšen do generálské hodnosti.
Za svou činnost získal řadu ocenění včetně dvou Československých válečných křížů a tří Československých medailí Za chrabrost.
