Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trendem je plnotučné mléko, na výrobu másla je tuku málo, míní farmář

  9:51aktualizováno  9:51
Zvyšování marží obchodních řetězců a nedostatek mléčného tuku jsou podle producentů mléka z Plzeňského kraje hlavním důvodem zdražování másla. V červenci stálo průměrně padesát korun a osmnáct haléřů.

Ilustrační foto. | foto: Kickstarter

Mléčný tuk pro výrobu másla se získává odstředěním plnotučného mléka a právě to začali zákazníci v posledních letech více nakupovat.

„Postupně si uvědomují, že nejdůležitější a nejdražší složkou potraviny je tuk, na který jsou navázány vitamíny nebo aminokyseliny. Když ale prodáváte stále méně odstředěného mléka a více plnotučného mléka, začne vznikat nedostatek tuku,“ vysvětlil farmář Pavel Šrámek z firmy Milknatur se sídlem v Líních u Plzně. Podle něj se trh proměnil v posledních šesti letech.

„Odhaduji, že dnes se z deseti mlék na trhu prodají tři tučná, zbytek jsou odstředěná. To je zhruba třikrát tolik než před šesti lety,“ poznamenal Šrámek.

Zákazníci upouštějí od takzvaných light výrobků s nízkým obsahem mléčného tuku. Toho tak mlékárny potřebují více, a proto je tuk, tedy máslo, dražší.

„Nepamatuji se, že by cena másla byla tak vysoko. Když byla před dvěma lety nad čtyřiceti korunami, tak jsme mléko prodávali mlékárnám o korunu dráž než dnes. Litr za 9,60 Kč, za 9,80 korun. To bylo zlaté období pro mlékaře. Nyní dostáváme o korunu méně a máslo je nad padesáti korunami,“ popsal šéf Krajské agrární komory v Plzni Jaroslav Šíma.

Prohlásil, že v letech 1999 až 2000 měl obchodník na másle marži něco přes 20 procent, dnes už je to 44 procent. Na otázku, jestli je mléka nedostatek, odpověděl, že kdyby tomu tak bylo, výkupní cena mléka od zemědělců by byla vyšší.

Zajímavostí je, že v Německu je cena másla o více než pět korun nižší.

„V Německu dostávají zemědělci za mléko víc než my v Česku a přitom je tam máslo levnější. Musí to být v maržích, mírně k tomu může přispívat produktivita práce v německých mlékárnách, kde jsou technologicky dál,“ konstatoval Šíma.

Šéf Zemědělského družstva vlastníků Štichovice v Plzeňském kraji Václav Bulín uvedl, že když před pětadvaceti lety dodávala farma mléko do mlékárny, existovaly vysoké příplatky za tuk v mléce.

„Pak se začaly šlechtit krávy ve prospěch snížení mléčného tuku a teď je ho málo. Mezitím ale lidem došlo, že živočišný tuk není škodlivý a že light výrobky nepřinášejí tělu nic,“ konstatoval Bulín.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Co bude z bývalého kina Hvězda, jeho majitel tají. (14. 9. 2017)
Bývalé kino Hvězda se opravuje. Majitel ale tají, co z něj bude

Bývalé kino Hvězda v centru Plzně se opravuje. Společnost Waldemoore, která objekt vlastní, ale odmítá sdělit, jaké s ním má plány. Nevylučuje ale, že budova...  celý článek

Nový generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.
Prazdroj mění ředitele. Liversage řídil pivovary v Ghaně či Svazijsku

Novým generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje je od čtvrtka Grant Liversage. V pivovarnictví začal sbírat zkušenosti v roce 1997 v Jižní Africe. V nejvyšší...  celý článek

Do Dvorany slávy vstoupili Irena Bukačová, Blanka Bohdanová a Jan Řehula. (19....
Do Dvorany slávy vstoupila Blanka Bohdanová, v Plzni žila sedmnáct let

Herečka Blanka Bohdanová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici Irena Bukačová a triatlonista Jan Řehula byli v úterý uvedeni do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.