Součástí interaktivní mapy je i příběh slavného herce Bohumila Vávry, který v...

Součástí interaktivní mapy je i příběh slavného herce Bohumila Vávry, který v roce 2004 převzal historickou pečeť města od primátora Jiřího Šnebergera. | foto: Daniel Beran, MAFRA

Unikátní mapa odhaluje minulost Plzně skrze příběhy pamětníků

  • 1
Příběhy pamětníků pomohou lidem netradiční formou nahlédnout do historie města Plzně. Obsahem nové interaktivní mapy, která vznikla jako součást projektu Skryté město, je zhruba stovka příběhů, přičemž každý z nich se vztahuje ke konkrétnímu místu.

Lidé se mohou dozvědět třeba o osudu židovské dívky Věry Kohnové, o první plzeňské hokejové hvězdě Václavu Košanovi nebo o tom, co čekalo herce Bohumila Vávru poté, co se zapojil do průvodu proti komunistické měnové reformě.

Mapa je pouze jednou částí projektu, další budou postupně vznikat. Lidé se mohou těšit na mobilní aplikaci, která představí západočeskou metropoli očima devíti různých postav, plzeňské rodinné fotoalbum i na příležitost setkat se přímo s plzeňskými pamětníky.

„Cílem je vytvořit balíček netradičního, zážitkového turismu pro návštěvníky Plzně. Skryté město se snaží zmapovat identitu metropole a nabídnout lidem setkání s městem v jiné formě, než je běžné,“ vysvětluje jeden z autorů Jakub Deml.

Od pivovarnictví k občanskému aktivismu

Mapu naleznete na webových stránkách a na jejím vzniku pracuje tým dvou desítek lidí od začátku letošního roku. Nyní obsahuje zhruba stovku historických událostí zpracovaných díky vzpomínkám Plzeňanů.

„Máme zpracovanou zhruba desetinu materiálu, který jsme posbírali. Postupně budeme přidávat další. Důraz je kladen na příběh, který vracíme zpátky na místo, kde se odehrál,“ vysvětluje další člen autorského týmu Petra Svoboda.

Podle jejích slov autoři zpracovávali nejrůznější témata: pivovarnictví, druhou světovou válku, osvobození města, měnovou reformu, ale i témata současná, například občanský aktivismus.

Představené příběhy jsou doplněny audioukázkami, dobovými fotografiemi, případně tematickými kresbami. V budoucnu by měla přibýt také krátká videa.

Podle Demla byly všechny vzpomínky konfrontovány také s pohledem historiků, jsou tedy věrohodné.

„Unikátní je, že můžete najednou město vnímat skrz velké historické události, které se děly na různých místech, nebo skrz určité zdánlivě drobné detaily. Můžete zjišťovat, co se ve vašem okolí v historii událo,“ přibližuje Jakub Deml.

V polovině dubna u příležitosti začátku turistické sezony bude představena také již zmíněná mobilní aplikace, která nabídne devět tras po městě. Návštěvníky Plzní provede například postava bednáře pivovaru, umělkyně či rebela, který se dívá na město velmi kriticky.

Skryté město je součástí projektu Plzeň 2015.

Herec skončil v komunistickém lágru

Bohumil Vávra byl ve 40. a na začátku 50. let 20. století miláčkem plzeňského divadelního publika. Jenže přišel osudný rok 1953.

V Plzni propukla 1. června velká dělnická demonstrace proti hanebné komunistické měnové reformě. Vávra vzpomínal: „Šel jsem do divadla a účastnil jsem se toho jako divák, jsem zvědavej. Plzeňáci mě měli rádi, a když mě viděli, volali: Vávra jde! Tak jsem šel s nimi. Estébáci mně právě měli strašně za zlý, že jsem v průvodu šel a zpíval jsem hymnu. Na náměstí pak lidi vyhazovali bustu Stalina, nějakej chlap nožíkem rozřezával sovětskou vlajku. Lidi jásali,“ vybavoval si Vávra podrobnosti z osudného dne.

Když se herec vrátil do divadla, vyprávěl hned u vrátnice, co se ve městě děje. „Načež vylítli z kuřárny za vrátnicí dva chlapi, tehdejší správce Malého divadla a osvětlovač. A ti mě hnali! Ten správce mě silně kopnul, a když jsem se obrátil, díval jsem se do ústí pistole. Tak jsem šel pryč a říkal jsem si: „Sakra, tady se rodí neštěstí!“

Vávra poté odjel na týden k rodičům do Prahy a mezitím ho tři plzeňští činoherci udali Státní bezpečnosti a v divadle inscenovali šaškárnu: předsednictvo divadla si obléklo taláry a všem oznámilo můj zánik. Pak si pro mě přijeli do Prahy, odvezli mě na „gestapárnu“ do Plzně a tam jsem byl měsíc ve vyšetřovací vazbě. Potom mě odsoudili ke ztrátě svobody, ke ztrátě občanských práv a k doživotnímu zákazu umělecké činnosti,“ vzpomínal Bohumil Vávra.

Co si myslel během čtení rozsudku? Věřil, že se k herecké práci vrátí? „V soudní síni jsem si v duchu říkal: Vy si myslíte, že tu budete tak dlouho, jako já ve vězení? Cha! A vono jo, vono to bylo čtyřicet let, co tady chlapci byli,“ kroutil hlavou herec.

Zdroj: skrytemesto.cz