fotbal, ilustrační foto

fotbal, ilustrační foto | foto: Radek Cihla, MAFRA

Malý velký muž domažlického fotbalu už myslí na postup z divize

  • 0
Když byl Jaroslav Ticháček zvolen před více než pěti lety prezidentem fotbalistů Jiskry Domažlice, nečekalo ho na úvod nic příjemného. "Přebíral jsem klub po smrti dlouholetého předsedy Jaromíra Paura a také po nepodařeném závěru krajského přeboru, kdy postupující Chanovice byly o jediný bod lepší," vzpomíná Ticháček.

Muž menší svým vzrůstem, ale velký svými plány. Co, jak a kam domažlický fotbal nasměrovat.

Měl jste v hlavě hned plány o postupu do divize?
Ano, je to tak. Nicméně první rok se to nepovedlo. Klub jsme ovšem začali stabilizovat po stránce ekonomické a také se začali více starat o mládež.
Postupový dárek jste tak dostal až ke svým padesátinám, i když to bylo s půlročním zpožděním. Když se nám nepodařilo postoupit do divize v sezoně 2005/06, byla to malá sportovní tragédie. Proto jsem tehdy do klubu vstoupil i podnikatelsky, v polovině další sezony slavil osobní jubileum a v červnu 2007 už jsme se postupu do divize dočkali. A slavili ho všichni společně.

Jaroslav Ticháček

Narozen 3. prosince 1956, odchovanec Sokola Mrákov. Hrál I. B třídu, ale kvůli zranění musel aktivní kariéru brzy ukončit.

Trénovat a funkcionařit začal brzy, už ve 23 letech v Tlumačově. Trenérsky působil nejen na Chodsku, ale i ve Vejprnicích, nějaký čas také v sousedním Německu. Jako soukromý podnikatel se stal prezidentem Jiskry Domažlice v roce 2004.

Postup ale znamenal pro všechny lidi v klubu nejen zadostiučinění, ale také spoustu práce, že?
Nechtěli jsme setrvat v divizi jen jeden rok. Nakonec z toho byla solidní osmá příčka, ale nejvíce mně vadily nevyrovnané výkony během sezony. Proto mým tehdejším hlavním cílem bylo stabilizovat divizní mužstvo, vybudovat zázemí odpovídající této soutěži a vychovávat vlastní odchovance. A také jsme chtěli v roce 2008 důstojně oslavit 100 let od založení organizovaného fotbalu v Domažlicích.

Nyní, po polovině sezony, saháte reálně po postupu do České fotbalové ligy. Znamená to, že se podařilo vaše plány realizovat?
Ve fotbale nemůžete usnout na vavřínech. Hodně se toho v Domažlicích udělalo, také díky vedení města a obětavých funkcionářů. Velkým přínosem je umělá tráva.
Ale případný postup do třetí ligy by znamenal i vyšší ekonomické nároky. Proto už nyní jednáme, abychom v případě úspěchu byli zajištěni a věřím, že i nadále bude pokračovat vzájemná spolupráce s Viktorií Plzeň. Ta zvedla v regionu svou hrou zájem o fotbal. Vím, že nás čeká těžké jaro, ale postoupit chceme.

SK Šumava a Sněhaři. To je historie domažlického fotbalu

Sportovní klub Šumava anebo Sněhaři? Po roce 1912 si mladíci, kteří chtěli hrát v Domažlicích fotbal, mohli vybrat. SK Šumava ale vznikl už v roce 1908 a jak bylo zvykem, nejprve se v něm pěstovaly silové sporty.

A Sněhaři ? To také nebyl čistě fotbalový klub. Odtrhl se od cyklistů. Oba kluby měly od samého vzniku stejné problémy. Chyběly finance na činnost, ale hlavně vlastní hřiště. A také se blížila první světová válka, která na dlouhou dobu fotbalovou činnost ochromila.

Teprve v roce 1921 se oba kluby "reinkarnovaly" a o rok později se hrála i první domažlická derby. Šumava vyhrála oba duely, a to 3:1 a 4:1. V roce 1923 ale přišla krize.

Sněhaři se rozpadli a Šumava také přestala hrát. Zda to byl následek neúspěšného spojení klubů o rok dříve, se lze jen dohadovat. Následující téměř tři roky se pak v centru Chodska organizovaný fotbal nehrál.

Obnovení Šumavy přišlo v roce 1927, především zásluhou nových funkcionářů. Ale také stoupajícího zájmu o fotbal. To už znovu fungovali i Sněhaři, jenže jednání o vybudování společného hřiště znovu nevedla k cíli.

Šumava se nového hřiště dočkala na jaře v roce 1930 na Habeši a Sněhaři, kteří nechtěli být pozadu, v říjnu téhož roku na Střelnici.

To už se blížil největší úspěch Sněhařů. V roce 1934 vyhráli Západočeskou župu i divizní kvalifikaci a stali se účastníky Divize českého venkova. Na jeden rok.

Domažlice se sloučení obou klubů dočkaly ještě před druhou světovou válkou, počátkem roku 1939. Veškeré členstvo jak Šumavy tak Sněhařů přešlo do SK Domažlice.

Přestalo existovat hřiště Šumavy a následná válka pak negativně poznamenala celý domažlický fotbal.

Ani v brzkém poválečném období tomu nebylo jinak. Přišlo další slučování, tentokrát do Závodní sokolské jednoty v roce 1951, ale fotbalu to nepomohlo a v Domažlicích se hrálo na úrovni okresu.

Současný název Jiskra se datuje od roku 1953. A fotbal v Domažlicích je v novodobých dějinách jako na houpačce. Velmi úspěšné období je od roku 1969, kdy Jiskra po tři roky hrála divizi.

Pak následuje pád až do I. B třídy, která se hrála dlouhé tři roky, a opět stejná písnička: postup - sestup. Teprve rok 1995 je mezníkem, hraje se krajský přebor, ale v roce 2008 se fanoušci dočkali divize.

Aby bylo historii učiněno zadost, v Domažlicích působil dlouhou dobu i vojenský fotbal. Nejprve Dukla, později přejmenovaná na Rudou hvězdu. Ta v letech 1973 až 1977 hrála divizní soutěž.