Analytici proto nabádají k většímu zvažování rizik při nákupu nemovitosti na hypotéku.
„Člověk zjistí, že se dostal do dluhové pasti. Nestačí hypotéku splácet a podá tedy na sebe k soudu návrh na oddlužení. Když je schopen splatit 30 procent dluhů během šesti let, soud povolí insolvenci neboli osobní bankrot. Těchto případů přibývá,“ uvedl Petr Lang z plzeňské pobočky realitní kanceláře Re-max, která v Plzni prodej nemovitostí lidí v insolvenci pro jednu z komerčních bank zajišťuje.
„Insolvence zpracováváme dva a oba máme neustále pět šest rozdělaných případů. Ale když jsme před dvěma a půl lety s insolvencemi začínali, měli jsme rozpracovanou pouze jednu dvě zakázky. Každý rok se jejich počet zvyšuje zhruba o padesát procent,“ popsal Lang.
Důvody, proč nuceně prodávaných nemovitostí přibývá, se dá přičíst zvyšování hypotéčních úrokových sazeb.
„Nejnižší sazby byly asi před dvěma lety, kdy se pohybovaly v rozmezí 1,7 až dvě procenta. Tehdy začal tento problém, protože se hojně začaly sjednávat minimálně tří až pětileté fixace. Takže na konci roku 2018 začnou končit první z těchto fixací a přijde první vlna lidí, kteří se budou dostávat do problémů se splácením,“ myslí si Lang.
Vedoucí analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil na citelný růst hypotéčních sazeb v letošním roce. „Sazby jsou zatím stále relativně nízké, ale rychle rostou. Průměrná sazba hypotéky se letos může dostat nad tři procenta. Když banka zvýší splátky, pro lidi, kteří splácí hypotéku takzvaně na krev bez rezerv, to může být velký problém,“ popsal Kovanda.
Přestože analytik nabádá k většímu zvažování rizik při nákupu nemovitosti na hypotéku, lidé se stále více kvůli bydlení zadlužují. Po rozpočítání zadlužení v oblasti bydlení mezi 10,5 milionu obyvatel z lednových čísel vyplývá, že na hlavu připadá 116 tisíc korun. To je podle České národní banky o 40 procent víc než v lednu 2014.
Ceny nemovitostí jsou nadhodnocené
Pokud se počet nuceně prodávaných nemovitostí výrazně zvýší, může to podle Langa znamenat pokles cen nemovitostí.
„Insolvenční správce musí totiž nemovitost zpeněžit. Začíná se na odhadní ceně a v momentě, kdy se nemovitost neprodá v horizontu zhruba měsíce, tak se postupně zlevňuje. Je nastaven mechanismus snižování cen, který může vést k tomu, že i ostatní byty z normálního prodeje, z klasického realitního trhu, budou muset jít s cenou dolů. Podle těchto cen se pak bude muset řídit celý trh,“ popsal Lang.
Problém je ale podle Kovandy v tom, že lidé podepíší smlouvu na nákup bytu na hypotéku třeba v hodnotě dvou milionů korun. Ale když ceny nemovitostí klesnou a byt bude nuceně prodán například za poloviční cenu, rozdíl, v tomto případě milion, bude dlužník muset splácet.
„Je to zatím jen teorie, my nyní máme v prognózách, že ceny nemovitostí jsou v Česku nadhodnocené o deset až 15 procent,“ uvedl Kovanda.
Hypotéky jsou levné a je k nim snadný přístup
Ještě více nadhodnocené jsou podle odborníků byty v Praze, kde výstavbu blokuje neschválený územní plán a poptávka po bytech převyšuje nabídku a ceny rostou.
„Situace v Praze není optimální, jak by si obyvatelé a investoři představovali. Z jejich problémů tak mohou těžit menší regiony a města jako je Plzeň. Nestaví tu jen lokální investoři, ale i pražští,“ uvedla ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu Irena Vostracká.
Odborník na reality Jiří Fajkus na odborné konferenci loni v prosinci uvedl, že v České republice chtějí ve vlastním bydlet i lidé, pro které je dlouhodobě udržitelné spíš nájemní bydlení.
„Jsou za tím stále levné hypotéky a snadný přístup k nim,“ uvedl Fajkus. Varoval před novou realitní bublinou, která naposledy praskla před zhruba deseti lety.
Hlavně realitní odborníci mají v paměti americkou krizi trhu s hypotékami, která v červenci a srpnu 2007 vyústila ve finanční propad burzovních trhů v USA. Ta byla způsobena rizikovými hypotečními úvěry. Kvůli propojenosti trhů se tato krize rychle přelila do celého světa a nakonec přerostla ve světovou finanční krizi.
