Porotu přesvědčil nejen význam života a tvorby světoznámého architekta Adolfa Loose, ale také svědectví, které prostřednictvím osudů jednotlivých bytů a jejich původních majitelů podávají o jedné z nejtragičtějších událostí evropských dějin - holocaustu.
Adolf Loos na začátku 20. století
Loosovy interiéry se prosadily v konkurenci míst se symbolickou evropskou hodnotou, jakým je například i hrad Karlštejn. Nominaci za Česko získalo ještě Arcidiecézní muzeum v Olomouci.
O tom, zda a případně které z těchto míst označení Evropské dědictví získá, rozhodne v Bruselu na přelomu roku panel nezávislých odborníků. Titul může získat jen jedno.
„Už jen postup z národního kola podtrhuje význam a hodnotu, kterou Loosovy interiéry v rámci evropských dějin a společného evropského kulturního dědictví mají,“ řekl náměstek primátora Martin Baxa.
Loosovy interiéry v Plzni |
Adolf Loos navrhoval interiéry i funkcionalistické domy. Byl považován za průkopníka své doby. Interiéry i exteriéry zjednodušoval a za dekorativní považoval i stavební materiál, třeba dřevěné nebo mramorové desky.
Jako první se mohli v Plzni bytem „od Loose“ pyšnit manželé Martha a Wilhelm Hirschovi. Interiér jejich bytu v Plachého ulici navrhl v roce 1907.
V Plzni je Loos podepsán pod třinácti bytovými projekty a kromě toho stojí i za přestavbou Brummelova domu v Husově ulici.
