"V současné době není přírodní sníh ani v nejvyšších polohách Šumavy," konstatuje dispečer Povodí Berounky v Plzni Jan Bláha.
Od loňských červnových povodní v Plzeňském kraji prší minimálně. Méně vody, než je obvyklé, už teče i některými šumavskými potoky. Příroda si částečně dokáže v zalesněných oblastech sama zajišťovat chybějící vodu i jinak.
"V podhorských polohách kraje jsou naštěstí časté mlhy. Z těch se voda vysráží na stromech, které si tím částečně nahrazují chybějící déšť nebo sníh. Na trávě nebo nízkých bylinách se jí ale příliš nevysráží. Pokud leden zklame se sněžením nebo s dešti, únor to podle historických záznamů většinou vylepšuje. Pokud by letos i ten zklamal, může to být už pro další měsíce problém," naznačil náměstek ředitele Šumavského národního parku Miroslav Böhm.
Hydrologové z plzeňského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu jsou ale zatím klidní. V regionu se podle jejich zjištění drží hladiny spodní vody na dlouhodobě sledovaných místech minimálně na úrovních dlouhodobého průměru.
"I když moc neprší, hladiny spodních vod jsou zatím v pořádku, jejich zásoby jsou dobré. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet v dalších týdnech, zásoby spodních vod se nejvíce tvoří v jarním období," objasňuje plzeňský hydrolog Josef Glanz.
I kdyby se počasí v nejbližších dnech změnilo a kraj zasypal sníh nebo začalo vytrvale pršet, přehrady jsou na to připravené. V současné době jsou jejich hladiny na úrovni odpovídající pohraničním horám beze sněhu.
"Pokud by přišel intenzivní déšť, máme dostatečný prostor pro manipulaci. Pokud srážky nepřijdou, může se výhledově stát, že z vodních děl budeme odpouštět méně vody, než kolik do nich bude přitékat," řekl dispečer Povodí Berounky Jan Bláha.
