Takzvané Chotkovo sedátko založil purkmistr Martin Kopecký. Altán se stolem a lavičkami sloužil od poloviny 19. století Plzeňanům jako vyhledávané výletní místo v Lochotínském parku. Ten však v druhé polovině 20. století zpustl a spolu s tím zmizel i altán.
"To místo je mnoho let všemi opomíjeno a připomíná spíše park z pohádky o Šípkové Růžence, ač se jedná o jeden z nejvýznamnějších parků v Plzni," uvedl devatenáctiletý Lukáš Mácha, který vede neformální skupinu mladých lidí usilující o obnovu altánu.
Správa veřejného statku města Plzně už uzavřela s občanským sdružením dohodu o partnerství v projektu Dýchejme za park na Lochotíně, jehož podstatou je výstavba altánu.
"Iniciativu mladých lidí jsme přivítali a rozhodli se podpořit jejich záměr uzavřením dohody o partnerství, která zahrnuje finanční spoluúčast města ve výši 226 tisíc korun. Podmínkou je ale získání osmdesátitisícové dotace z grantového programu Nadace Vodafone," uvedl náměstek plzeňského primátora Miloslav Šimák.
Altán nese název po hraběti Karlu Chotkovi, který žil na přelomu 17. a 18. století a na jeho popud vznikaly v řadě měst včetně Plzně okrašlovací spolky, které podporovaly stavby veřejně prospěšných zařízení.
Altánek chtějí mladí vystavět i vlastní dobrovolnou prací. Město zpracuje projektovou dokumentaci, zajistí úpravu stávajících ploch, podlahu a nákup mobiliáře. V budoucnu by měl altán a jeho okolí sloužit jako místo pořádání kulturních a společenských akcí komorního charakteru.
Slavná minulost a smutná přítomnost Lochotínského parku
Lochotínský park má za sebou historii dlouhou téměř 180 let. Jeho vznik ve třicátých letech 19. století souvisel s plánem vybudovat v Plzni lázně s velkým parkem. Byly postaveny lázeňské domy, upraveno koryto potoka, postavily se můstky a vznikla poustevna vytesaná do skály. O něco později byl nad poustevnou vystavěn dřevěný altán, z něhož se otevíral krásný pohled na centrum Plzně. V roce 1883 byl altán pojmenován Chotkovo sedátko po hraběti Karlu Chotkovi, na jehož popud vznikaly v řadě měst včetně Plzně okrašlovací spolky.
Historická pohlednice z lochotínských lázní
K areálu patřil ještě pamětní pískovcový sloup a malý vodopád.
Nad pramenem léčivé vody v dnešním areálu nemocnice Privamed vyrostla kolonáda. Lázně zahájily provoz v roce 1834. Úspěšné nebyly, ale park, který je obklopoval, se dále rozšiřoval. Dělo se tak i poté, co celý areál v roce 1849 koupil Měšťanský pivovar. V roce 1892 byl postaven proti lochotínskému pavilónku tropický skleník a byla vybudována známá alej Kilometrovka. Při založení měl park rozlohu zhruba pět hektarů, do roku 1945 se rozrostl na více než 70 hektarů.
Doba úpadku nejstaršího plzeňského parku přišla po druhé světové válce. V letech 1960 až 1964 zasáhla jeho střed stavba velkého kamenného amfiteátru. Velkou ránu parku zasadila na konci sedmdesátých let minulého století stavba Karlovarské třídy. Kvůli ní byly odstraněny lázeňské budovy, restaurace i skleník.
Město má už nekolik let naplánovanou obnovu Lochotínského parku, ale zatím je odložena na neurčito.
