Radnice nyní schválila část výdajů na obnovu parku. Práce začnou po prázdninách. "Naplánovali jsme, že v první etapě bude postaven most přes koryto, kterým dříve tekla voda z pramene," řekla Hana Hrdličková ze Správy veřejného statku.
Na začátku revitalizace parku se počítá s vylepšením příjezdové cesty do zoologické zahrady od sídliště Vinice. Do horní části zoo se totiž jezdí po parkových cestách, které zátěž ničí. "Proto silnici pod sídlištěm protáhneme k oplocení zoologické zahrady," vysvětlila Hrdličková.
Asi nejviditelnější změnou, která park letos čeká, je výstavba nového altánu na místě, kde kdysi stávalo takzvané Chotkovo sedátko, což byl v podstatě altán v secesním stylu. Ten nahradí moderní přístřešek, který už někteří obyvatelé Vinic přirovnávají k autobusové zastávce. "Byly kolem toho sáhodlouhé debaty, zda se má jednat o repliku, nebo moderní stavbu. Přiznám se, že mně se moderní varianta líbí," uvedla Hrdličková.
V příštím roce by práce v parku měly plynule pokračovat. "Rozhodně tam nechceme kácet a plánuje se nová výsadba, která je naší prioritou. Chceme obnovit travnaté plochy, které značně trpí tím, že jsou na svazích. Nejprve by ale musela přijít na řadu úprava cest," sdělila Hrdličková.
V případě Lochotínského parku se uvažuje o tom, že se znovu využije voda z Kopeckého pramene, která dnes mizí v zemi. "Chtěli bychom ji zachytit a přivést do parku. Ale to by stálo dost peněz," upozornila Hrdličková.
O plánu na obnovu Lochotínského parku, který vznikl před více než 170 lety, se v Plzni začalo jednat v roce 2007. Jednou z nejvýraznějších proměn měl být návrat vody. Počítalo se s obnovením rybníčků a vybudováním fontány.
Lochotínský park se jako součást někdejších lázní začal budovat v éře purkmistra Martina Kopeckého. Ve třicátých letech 19. století byly postaveny lázeňské domy, upraveno koryto potoka, vybudovány můstky a vznikla poustevna vytesaná do skály. Nad pramenem údajně léčivé vody - v místě dnešního areálu nemocnice Privamed - vyrostla kolonáda.
Při založení měl park rozlohu zhruba pět hektarů a do roku 1945 se rozšířil na zhruba 70 hektarů. Po válce ale přišla doba úpadku celého areálu. Největší ránu mu zasadila na konci sedmdesátých let výstavba Karlovarské třídy. Kvůli ní padly například lázeňské budovy nebo restaurace.
