Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidi popadla záchranářská horečka, nosí si domů srnčata a zajíčky

  5:45aktualizováno  5:45
Nesbírejte mláďata zvěře! Tak zní upozornění z plzeňské záchranné stanice živočichů. Jen za poslední dny tu totiž řešili dvanáct případů, kdy lidé chtěli odnést nebo už dokonce odnesli z přírody mláďata srn nebo zajíců v domnění, že jsou opuštěná. Mláděti pak hrozí, že se do přírody už nikdy nevrátí.

Mláďata, která najdete v přírodě, nechte na místě. I když se zdá, že jsou opuštěná, matka se o ně postará. | foto: ZSŽ Plzeň

"Dvacet let vysvětlujeme, že je naprosto normální, že lidé mohou v přírodě, ale i ve městě či v zástavbě najít srnče, kolouška či zajíčka. Že to, že tam leží v trávě bez rodičů úplně sám, vůbec nic neznamená, ba naopak má to pro něj obrovský význam. Vštěpujeme lidem, že záchrana takových mláďat je zbytečná, nesmyslná a bezvýsledná," říká šéf záchranné stanice Karel Makoň.

Jak to chodí v přírodě s mláďaty

Zaječice či srna, když porodí mládě, tak ho očistí, nakrmí a odejde od něj. Nechce mládě vystavovat nebezpečí a tak, aby k němu nelákala predátory a nenechala u něj svoji pachovou stopu, nechá ho ležet na místě a odchází od něj. Nakrmit, očistit a zkontrolovat ho přijde večer, kdy je na místě klid a má na vše potřebný čas. Tento důmyslný pud funguje již stovky let. Bezpečnost mláděte je prvořadá a to, že pak mládě večer píská a hledá mámu je rovněž věc běžná.

Přestože podobných případů v posledních letech nebylo mnoho, letos jich je nepočítaně a lidé urputně zachraňují mláďata všeho druhu na různých místech na Plzeňsku, Rokycansku, Klatovsku i v Plzni.

"Pouze za posledních několik dní jsme ve dvanácti případech složitě vysvětlovali převážně rozněžnělým a naprosto nepřístupným volajícím, že mají zvíře nechat tam, kde ho našli," konstatoval Makoň.

Několik donesených mláďat se mu ještě podařilo vrátit do jejich domoviny včas. "Na místo nálezu se však musí vrátit prakticky okamžitě. Ještě tentýž den a to do soumraku. Problém však nastává v okamžiku, kdy lidé protizákonně chovají mládě doma již několik dní a teprve když jim přestane přijímat potravu či je přestane bavit, obrátí se na záchrannou stanici živočichů. I takové případy bohužel máme," říká Makoň s tím, že taková mláďata už se do přírody vrátit nemohou. Jsou cítit lidským pachem a i kdyby je matka našla, už je nenakrmí.

Uměle odchované srnče, sele divokého prasete či koloucha není možné vypustit do přírody. Zvíře se pak musí umístit do obory, zájmového chovu či zabezpečeného chovného zařízení a do přírody se už nikdy nepodívá.

Jaroslava Janoušová se stará i o srnče z Plas.

Jaroslava Janoušová se stará i o srnče z Plas.

"Na lidi zvyklí srnci a jeleni jsou hned v druhém roce života, kdy jsou v říji, pro lidi nebezpeční a většinou to končí tak, že se musí utratit. To znamená, že každé zbytečně donesené mládě není zachráněno, ale odsouzeno k trvalému chovu v zajetí a nebo k utracení," upozorňuje Makoň.

O donesená zvířata z Plzeňska, která už se nemohou vrátit do přírody, pečuje Jaroslava Janoušová s Františkem Čechem. Už teď mají doma několik mláďat, která vyžadují nepřetržitou péči. 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Christopher Lamber odešel od úterního soudu s podmínkou. (17. 10. 2017)
Soud zmírnil trest řidiči, který ujížděl před policisty. Dostal podmínku

Krajský soud v Plzni snížil trest jednadvacetiletému muži z Německa, který v dubnu nezaplatil u čerpací stanice a ujížděl po dálnici D5 před policisty. Ve...  celý článek

Trestní zákoník (ilustrační foto).
Slovák, který zneužíval děti, bude po šesti letech ve vězení vyhoštěn

Muž ze Slovenska, který je ve vězení za sexuální zločiny na vlastních dětech, bude po odpykání trestu vyhoštěn z České republiky. Rozhodl o tom plzeňský...  celý článek

Pavla Jeslínka navštívil v nemocnici jeho otec Josef (první vlevo), za ním...
Divočákem napadený myslivec letěl čtyři metry. Do lesa chodit nepřestane

Ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, že se něco podobného může stát. Tak popisuje myslivec Pavel Jeslínek setkání s divokým prasetem při honu u Přeštic na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.