Léčba rakoviny jater s pomocí kmenových buněk zvýší šanci pacientů na úplné vyléčení. (Ilustrační snímek)

Léčba rakoviny jater s pomocí kmenových buněk zvýší šanci pacientů na úplné vyléčení. (Ilustrační snímek) | foto: Mesoblast.com

Unikát v Plzni: rakovinu jater léčí tamní lékaři pomocí kmenových buněk

  • 1
Chirurgická klinika Fakultní nemocnice v Plzni začala při odstraňování onkologických nádorů jater jako první v republice používat kmenové buňky. Tento náročný zákrok zatím pomohl dvanácti pacientům.

"Můžeme poskytnout většímu počtu lidí šanci na úplné vyléčení," prohlásil vedoucí lékař Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Tomáš Skalický.

Pomoc kmenových buněk je založena na tom, že při odstraňování nádoru se odřezává velká část jater. Kmenové buňky pomáhají tehdy, když mají lékaři strach, že zbytek jater by neutáhl životně důležité funkce, která játra mají, což je detoxikace organismu a imunologické funkce, a operovaný orgán by selhal.

"Při léčbě máme několik možností. Buď játra necháme předoperačně dorůst, což se nepodaří u všech pacientů, a v případech, kdy máme strach, že by játra nedorostla natolik, aby utáhla důležité funkce, tak do nich vpustíme kmenové buňky. Ty se zde pomnoží a změní se v jaterní buňky. Regenerace jaterní tkáně je pak rychlejší, a to je výrazná pomoc," vysvětlil Skalický.

Játra podle něj tak dobře nedorůstají třeba u diabetiků nebo u lidí oslabených dlouhou léčbou chemoterapií.

Zákrok probíhá tak, že lékaři nejdříve vyřadí tu část jater, kterou hodlají odstranit. "Cévy jsou v této části zavřené. Pak do cév, které jsou otevřené a vedou do části jater, která má dorůst, pustíme žílou kmenové buňky. Důležité je, aby se kmenové buňky nedostaly do kontaktu s nádorem. Počkáme čtyři neděle, buňky se v játrech uchytí a pomnoží. Játra narostou a my pak můžeme postiženou část bezpečně odstranit," popsal Skalický, podle kterého se jedná o víceetapový složitý zákrok.

Skalický připomněl, že léčba kmenovými buňkami je v celém světě na začátku a při léčení mnoha onemocnění by to mohla být velká pomoc.

"S pomocí kmenových buněk se zkouší nahrazovat i funkce ledvin, zkouší se i při léčení nedokrvenosti dolních končetin. Ale jsme na začátku a jsme si vědomi i rizik," doplnil Skalický.

Důvodem k obezřetnosti je podle něj to, že se buňka může chovat různě. Například když se dostane do kontaktu s nádorem, tak se může začít měnit v nádorové buňky.