Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kůrovec zlikvidoval na Šumavě i kmeta mezi smrky. Bylo mu 559 let

  17:20aktualizováno  17:20
Kůrovcové kalamitě na Šumavě padl za oběť i smrk starý 559 let. Rostl u Plešného jezera a dřevorubci jeho uschlý kmen porazili už v roce 2009. Předchozí představitelé parku ale o tom mlčeli, informaci zveřejnili až jejich nástupci v čele s Janem Stráským. Na místo, kde "kmet" stál, také umístili informační tabuli.

Nová informační cedule nad pařezem 559 let starého šumavského smrku. | foto: NP Šumava

Smrk od Plešného jezera začal schnout po napadení kůrovcem v roce 2004, o pět let později ho dřevorubci pokáceli. "Kmen bylo zapotřebí porazit kvůli bezpečnosti turistů," řekl mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.

Strom nebyl extrémně vysoký a proto nic nenasvědčovalo, že by mohl být tak starý. Na jeho skutečný věk  se přišlo díky pracovníkovi strážní služby Národního parku Šumava Luďku Švejdovi, kterého zaujal počet letokruhů na pařezu a rozříznutém kmeni.

Výřezy z kmene 559 let starého smrku, které NP Šumava vystaví ve svých

Stáří smrku pak přesně určili odborníci z laboratoře při Katedře pěstování lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.

První letokruh se podle nich vytvořil v roce 1446, poslední v roce 2004. Z analýzy vyplynuly i další zajímavosti. Například to, že prvních 350 let smrk rostl zřejmě v pralese zastíněn vyššími stromy okolo něj a dosáhl pouhých 18 centimetrů tloušťky. "Obrat nastal v roce 1810, kdy se zásadně změnily světelné podmínky v okolí a začalo období jeho rychlého růstu, které trvalo zhruba dalších 200 let," uvedl Pechoušek.

Bývalé vedení parku podle Pechouška o zkáze extrémně starého smrku veřejnost neinformovalo, ale současné vedení, které proti kůrovci bojuje kácením napadených stromů, se rozhodlo návštěvníkům Šumavy osud stromu přiblížit. Upravené výřezy z kmene vystaví v několika informačních střediscích i v sídle Správy NP Šumava ve Vimperku. Nad jeho pařezem u Plešného jezera umístilo speciální informační tabuli.

Smrk byl druhým nejstarším smrkem na území Národního parku Šumava. Ještě vyššího počtu let se "dožil" Želnavský smrk. "Ten pokáceli Schwarzenbergové už v roce 1866. Tento strom rostl dokonce 585 let," uvedl Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava.

Asi nejznámějším šumavským stromem byl Král smrků, který sám padl v Boubínském pralese v roce 1970. Jemu bylo "jen" 544 let.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Srnče uvázlo v kanálu. Zachránil ho jezevčík Kuba.
Jezevčík zachránil srnče uvázlé v šachtě, upozornil na něj štěkáním

Obrovské štěstí mělo srnče, které spadlo u Malesic nedaleko Plzně do nezabezpečené kanálové šachty. Ve dva metry hluboké kruhové pasti ho našel jezevčík Kuba,...  celý článek

Návrh nového vzhledu bazénu na Slovanech.
Bazén na Slovanech čeká velká rekonstrukce, akvapark z něj zatím nebude

Na jaře příštího roku by se mělo začít s úpravou bazénu v Plzni na Slovanech. V první fázi se přesune kotelna a výměníková stanice. Během druhé etapy se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Muž znečistil sousedovi balkon, s poraněním zad skončil v nemocnici

Krvavý sousedský spor v jednom z klatovských panelových domů řešili v pátek v noci policisté a záchranáři. Spor podle informovaného zdroje začal kvůli tomu, že...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.