Loni bylo v Lesích České republiky, které tvoří polovinu lesních ploch v regionu, zpracováno 66 853 metrů krychlových kůrovcového dříví. To je zhruba dvojnásobek oproti roku 2014.
„Kůrovcová těžba za rok 2015 činí osm procent z celkového množství vytěženého dříví na našich lesních správách,“ vysvětlil šéf krajského ředitelství Lesů ČR v Plzni Ivan Klik.
Celé zimní období podle něj lesníci nalézají, vyznačují a zpracovávají stromy, které napadl kůrovec v loňském roce. I v těchto dnech se totiž objevují další souše, v nichž se brouk uvelebil například v průběhu září. Odumření stromu se projeví opadem kůry a hnědnutím jehlic až v předjarním období.
Loňské kůrovcové dříví musí lesáci stihnout zpracovat do 31. března, dokdy brouk zpravidla nevyvíjí aktivitu a ve smrkových porostech se tedy nešíří. „Kůrovcové dříví se bude průběžně zpracovávat do konce března, na něj naváže likvidace smrků napadených při jarním rojení,“ uvedl Klik.
Jen během ledna bylo na území Krajského ředitelství Plzeň zpracováno 1 998 krychlových metrů kůrovcového dříví a bylo nalezeno dalších 2 436 m3 , které budou zpracovány do března.
Do konce letošního prvního čtvrtletí mají také lesáci čas na položení stromových lapáků a instalaci feromonových lapačů tak, aby zachytili první nálet kůrovce, který v Plzeňském kraji nastává kolem 10. dubna. „Termín se odvíjí od charakteru počasí,“ připomněl ředitel.
V kraji byly podle Klika nejvíce napadené lesy na Přešticku a Klatovsku. Za rok 2015 bylo v Lesní správě Přeštice vytěženo 12 086 m3 kůrovcového dříví a v Lesní správě Klatovy 14 432 m3 . Dohromady je to tedy téměř 40 procent veškeré loňské kůrovcové těžby v kraji. „Tyto dvě lesní správy byly kůrovcem zasaženy zejména v nižších polohách,“ popsal Klik.
Zdrojem většího množství kůrovce jsou pro státní lesy v Plzeňském kraji dvě národní přírodní rezervace, a to Černé a Čertovo jezero a Bílá strž na Šumavě.
Jaký je jejich vliv na rozšíření kůrovce? „Z nich přelétá do okolních hospodářských lesů. Na lesní správě Železná Ruda a Klatovy tento stav zvládáme. Z národních přírodních rezervací a z bezzásahových zón národního parku se vždy nějaké množství dřevokazného brouka do hospodářských lesů dostane, ale na celkový stav Lesů ČR ve zbytku kraje to nemá výrazný vliv,“ vysvětlil Klik.
O ohrožení suchem a s tím souvisejícím dalším rozvojem kůrovce podle něj rozhodne počasí v následujících týdnech. „Zatím vláhový deficit trvá a dosavadní malé množství sněhu zcela nedoplnilo ztráty vody v krajině vzniklé v loňském roce,“ vysvětlil Klik.
Na území Národního parku Šumava odpovídaly loňské kůrovcové těžby zhruba roku předchozímu. „Sucho bylo znát také, napadených stromů skokově přibylo od srpna, ale v souhrnu se jejich množství meziročně nezměnilo,“ sdělil mluvčí parku Jan Dvořák.
