„V případě, že člověk neuhradí částku na místě, podepisuje uznání dluhu. To obsahuje mimo jiné námi obecně kritizovanou rozhodčí doložku a navíc zajišťovací směnku,“ upozorňuje Vlastimila Feistingerová, dluhová poradkyně ze společnosti Člověk v tísni.
Záchytka v PlzniPlzeňská záchytka je nejdražší v republice, za hospitalizaci tu v současné době lidé zaplatí 4 500 korun. Pokud ale peníze neuhradí, dluh závratně narůstá. Ročně zde noc stráví na 1 600 lidí. |
Jak však říká Vojtěch Gajan, člověk si při střízlivění těžko dokáže vše pročíst a odhadnout, co to pro něj znamená. „V ten moment jste rádi, že můžete odsud odejít, a podepíšete cokoliv,“ krčí rameny Gajan a vypráví svůj příběh.
Spořádaně rozhodně nežil, kromě drogové závislosti má za sebou i vězení. Dluhů měl požehnaně a po pravdě se jimi vůbec nezabýval. Exekuční příkazy, které mu chodily, jednoduše zahazoval. Až zhruba před půl rokem se rozhodl dát svůj život do pořádku.
Na praxi plzeňské záchytky to však nic nemění. Instituci kritizovala už v loňském roce i ombudsmanka Anna Šabatová. Pozastavovala se nad tím, že jako jediná záchytná stanice v ČR je zajišťována soukromou společností a požaduje nejvyšší poplatky za hospitalizaci. Jinde v republice se platí i méně než tisíc korun.
Terčem kritiky je ale zejména to, jak zajišťuje vymáhání dluhu - směnkou a rozhodčí doložkou.
„Tento způsob se využívá u těch nejhorších spotřebitelských nebo úvěrových společností. U záchytné stanice nás to šokovalo,“ přiznává Feistingerová.
Laicky řečeno to znamená, že spor o případný dluh nebude řešit soud, ale rozhodce v rámci rozhodčího řízení. Záchytka předává případ Plzeňskému inkasnímu družstvu. U jeho zrodu stál shodou okolností i Pavel Cink, majitel Městské polikliniky Plzeň, která provozuje záchytku. Dnes už v orgánech družstva podle svých slov nefiguruje, ani není jeho zaměstnancem.
Odměna rozhodce je přibližně pětinásobná
Zatímco poplatek u soudu by byl zhruba ve výši tisícikoruny, odměna rozhodce je přibližně pětinásobná. „V tuto chvíli dluh zamířil ke dvěma různým exekutorům. V každém exekučním řízení se navýší náklady o minimálně
8 439, navýšily se tudíž i panu Gajanovi,“ popisuje Feistingerová.
Podle právničky Kristýny Kabelové je rozhodčí doložka v tomto případě neplatná.
„A to nejen z důvodu, že se příčí dobrým mravům, ale i proto, že odporuje zákonu. Konkrétně tím, že úhrada pobytu na záchytné stanici představuje platbu veřejnoprávního charakteru, ohledně níž nelze vůbec projednání v rozhodčím řízení sjednat,“ vysvětluje Kabelová.
Na plzeňské záchytce je ročně hospitalizováno na 1 600 lidí. Podle Pavla Cinka, majitele Městské polikliniky Plzeň, se k vymáhání pohledávky přistupuje zpravidla po šesti měsících až po roce, a to pouze v případě, že dlužník nejeví žádnou snahu situaci řešit.
Tlačili na mě, abych podepsal, říká Gajan
„Pokud snahu projeví, dluh není vůbec inkasní agentuře předáván a je individuálně s dlužníkem již v rámci polikliniky - jako provozovatele - řešen. Například odklady platby, splátkovými kalendáři nebo individuálními dohodami o termínech úhrady,“ konstatuje Cink. Pokud by se peníze touto cestou nevymáhaly, chyběly by podle něj na provoz.
Dodává, že směnka i rozhodčí doložka jsou standardní postupy, které nijak neodporují platné právní úpravě. „Zachycené osoby ostatně nemají povinnost tento dokument podepsat a v takovém případě při neuhrazení dluhu je standardně vymáhán u příslušného okresního soudu,“ krčí rameny Cink.
„To mi ale při propouštění nikdo neřekl, naopak na mě tlačili, abych jej podepsal,“ oponuje Vojtěch Gajan.
Podle krajské radní pro oblast zdravotnictví Mileny Stárkové se v posledních letech o provozování záchytky kromě Městské polikliniky Plzeň nikdo jiný neucházel a kraj má jednoznačně zájem o to, aby tato služba v regionu fungovala.
„Ve zdravotnictví by nemělo platit tržní hospodářství, ale určitě by taková služba měla být částečně hrazena klientem,“ míní Stárková.
